11.12.2015 – Pokud se mladý pár rozhodne pro společné bydlení, většinou volí pronájem a později koupi vlastní nemovitosti. Ačkoliv trend doby i nízké úrokové sazby lákají k investici do vlastního bydlení, někteří stále volí možnost dvougeneračního bydlení. Soužití s rodiči není jistě pro každého a nese sebou mnohá úskalí. Samotná myšlenka dvougeneračního bydlení není ve své podstatě vůbec špatná a mnohdy může přinést rodičům i mladší generaci mnoho výhod.
Základem pro úvahy, zda je pro pár dvougenerační bydlení vhodné, jsou určitě dobré vztahy. Pokud mají rodiče s dětmi byť jen malé spory, dá se v budoucnu počítat, že společné soužití nebude to pravé. Přestože někteří nad ideálními vztahy nepochybují, je potřeba při řešení společného bydlení vytyčit hranice. Zejména pokud jde o sdílení společné domácnosti. Potomci by se měli dopředu ptát, zda bude rodičům vadit, pokud si budou zvát návštěvy. Pořízení domácího mazlíčka také není rozhodnutí jen jednoho páru. Bydlením s rodiči samozřejmě přichází potomek o určitý díl svobody. Tu ale může kompenzovat lepší finanční situace celé rodiny.
Ideální variantou je samozřejmě řešení dvougeneračního domu tak, aby měl mladý pár k dispozici samostatný vchod, kuchyň a sociální zařízení. V takovém případě je soužití pro obě strany mnohem snazší. Vytyčené hranice jsou hmatatelné a při troše respektu se stávají rodiče spíše vítanými sousedy. Zejména pokud mladý pár zakládá rodinu, pomoc babičky a dědečka se vždy hodí. Na druhou stranu s prací na zahrádce pomůže mladší generace. Pro fungující vztahy je samozřejmostí oboustranná aktivita. Poté je finanční přilepšení pouze jedním z důvodů k rozhodnutí sdílet jeden dům.
Možnosti současné doby přináší mladým lidem spoustu variant, jak zařídit bydlení pro sebe a svou rodinu. Samostatnost je trendem obecně a mnohdy jednodušším řešením, než se snažit budovat fungující vztahy. Soužití rodičů a dětí však bylo dlouhou dobu běžnou praxí a přes všechny strasti přinášelo mnoho výhod pro obě strany.
