Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnější porušení svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česká republika meziročně polepšila o sedm pozic a obsadila desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.
K posílení svobody tisku v Česku přispěla snaha vlády o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků či změna na Pražském hradě. Výjimečné je sice fyzické násilí vůči novinářům a novinářkám, ale zůstávají politické tlaky, hrozby i online šikana. Při představení výsledků letošního Světového indexu svobody tisku to dne 2. května 2025 v Praze řekl šéf pobočky společnosti Reportéři bez hranic (RSF) pro Evropskou unii a Balkán Pavol Szalai.
Index sestavuje 23 let společnost RSF. Zohledňuje bezpečnost novinářů, právní nastavení, politický kontext, ekonomickou situaci i vnímání společností. Česko skončilo mezi 180 zeměmi v letošním žebříčku desáté, polepšilo si o sedm příček. První bylo Norsko a za ním Estonsko a Nizozemsko. Poslední tři místa obsadily Čína, Severní Korea a Eritrea. Slovensko je 39., propadlo se o devět pozic. Polsko si naopak polepšilo o 16 míst, je 31. Maďarsko je o příčku níž než před rokem, skončilo 68.
„Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování. To je opravdu v EU absolutně výjimečné. Máme tu opačný trend jako snižování rozpočtů veřejnoprávních médií, snahu o jejich politické ovládnutí v zemích jako Slovensko. Také se naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíš ve prospěch svobody tisku. Vystřídal Miloše Zemana, který na novináře útočil. Padlo i několik pozitivních rozsudků ve prospěch svobody slova. Aktivní politik Andrej Babiš už také není vlastníkem médií. Je tu též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné,“ řekl Pavol Szalai.
Žebříček je rozdělený do čtyř kategorií podle míry svobody tisku. V nejlepším pásmu je sedm států. ČR je spolu s dalšími 34 zeměmi ve druhé skupině. Maďarsko skončilo ve třetí kategorii.
Podle Szalaie by Česko nemělo usnout na vavřínech. „Velkým problémem zůstává koncentrace médií a možné zásahy majitelů do redakční nezávislosti. Česká svoboda tisku také není imunní vůči politickým tlakům a fyzickým hrozbám. Právě šikana online a někdy i soudní je problém, který je potřeba řešit,“ řekl šéf pobočky RSF. Uvedl, že klíčové pro další vývoj budou podzimní sněmovní volby.
Politici opozičního hnutí ANO, které je podle průzkumů s odstupem nejsilnější, mluví o zrušení poplatků, sloučení veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu a jejich financování ze státního rozpočtu. „Dovedu si představit model, kdy jsou spojené a financované ze státního rozpočtu, ale musí ctít entity – novináře a politiky. Respektovat nastavení. Problém politiků – ať už jsou to demokraté, nebo populisté je ten, že nechtějí ztratit kontrolu nad médii. Ten problém je dlouhodobě v hlavě a nedá se odstranit,“ řekl předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman. Podle něj je podstatné odstínit média od politické moci. „My máme poměrně odstínění, ale dochází k pronikání přes rady (televize a rozhlasu). Prorůstání je dost viditelné,“ uvedl Groman. Szalai míní, že bez ekonomické nezávislosti tisk svobodu nemá.
Podle Gromana příznakem svobody tisku v Česku je i to, že tu sídlí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a pro Čechy už nemusí vysílat. Ředitel ruské redakce Andrej Šarij připomněl, že po rozhodnutí Trumpovy administrativy se financování zastavilo. Vítá, že se o situaci zajímá česká vláda i další země.
Světový den svobody tisku si připomeneme zítra, tedy v sobotu 3. května 2025.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pexels.com
