Ve sněmovně je další návrh na změnu jejího jednacího řádu, jehož cílem je podle předkladatelů zvýšení akceschopnosti dolní komory a omezení obstrukcí. Novela zákona o jednacím řádu PS mimo jiné omezuje řečnickou dobu zejména v debatách o změnách programu schůzí a rozšiřuje dobu pro závěrečné schvalování předloh. Návrhy zákonů, které sněmovně vrátili senátoři nebo prezident, by poslanci mohli znovu projednat i na mimořádných schůzích.
Navrhované úpravy jednacího řádu jsou podle předkladatelů z řad občanských demokratů „nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního fungování Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro důvěru veřejnosti v legislativní proces a demokratické instituce“. Vzhledem k blížícímu se konci nynějšího volebního období je ale pravděpodobné, že sněmovna předlohu nestihne projednat.
„Za nás je to návod pro příští volební období, kudy půjdeme, stejně jako celá řada dalších návrhů, které už se nestihnou projednat,“ řekl předseda poslanců ODS Marek Benda. Motivací k sepsání novely byla podle něho snaha nabídnout opozici jednání o změně, jež vychází z nynější koncepce jednacího řádu a umožnila by omezení obstrukci bez bourání smyslu sněmovní debaty. „Opozice se necítí na vítězství, takže to odmítla,“ uvedl.
Od začátku března leží ve sněmovně jiná novela jednacího řádu, kterou předložila s obdobnými cíli čtveřice poslankyň Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti). Diskuse o neefektivním fungování sněmovny vyvolávají dlouhodobě obstrukce opozičních stran, rozsáhlá vystoupení ke změnám programu schůzí, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera.
Na začátku každé řádné schůze by podle novely ODS měli poslanci na zdůvodnění změny návrhu programu pět minut, zákonodárci s právem přednostního vystoupení půlhodinu. Nyní pro tuto fázi jednání žádné omezení neexistuje. V dalších dnech, když už je program schválený, by poslanci měli na vysvětlení navrhované změny dvě minuty místo nynějších pěti minut. Na poslance s přednostním právem, kteří mohou o slovo požádat kdykoli, mluvit jakkoli dlouho a podle současné praxe o čemkoli, by se podle zdůvodnění stále, byť tentokrát nepřímo, vztahoval půlhodinový limit. Jde o omezení, kterým by byli podle předlohy vázaní při vystoupeních mezi jednotlivými body programu.
Při projednávání návrhů zákonů i dalších dokumentů by sněmovna nadále mohla omezit poslanecká vystoupení nejméně na dvě. Do počtu by se nově započítávaly i takzvané krátké poznámky, jež mají sloužit k reakcím na předchozí řečníky. Jednotlivá vystoupení by se navíc mohla zkrátit až na pět minut místo současných deseti minut, v případě řečníků s přednostním právem až na 30 minut.
Předlohy by sněmovna mohla schvalovat v závěrečném kole stejně jako doposud o středách a o pátcích, avšak vždy celý jednací den. Novela škrtá z jednacího řádu ustanovení, podle kterého je to možné jen mezi 9:00 a 14:00. Upravuje také pravidla pro hlasování o procedurálních návrzích. Poslanci o nich nyní musejí rozhodnout hned, nově by mohli pro taková hlasování předem určit konkrétní čas.
V nynějším volebním období vyšlo až do 8. dubna letošního roku ve Sbírce zákonů podle statistik na sněmovním webu 283 přijatých návrhů zákonů, předkladatelem 247 z nich byla vláda. Za celé minulé volební období to bylo 332 návrhů zákonů, z toho 251 vládních.
Zdroj: ČTK
Foto: PSP ČR
