Advokáti proti totalitě
Je to právě 75 let, co probíhal jeden z nejotřesnějších politických procesů v dějinách Československa – soud s doktorkou Miladou Horákovou, právničkou, političkou a bojovnicí za demokracii, kterou komunistický režim popravil 27. června 1950 po vykonstruovaném obvinění z velezrady. Zajímá Vás novodobá historie České republiky, resp. Československa, se všemi jejími up-and-down okamžiky, tedy včetně politických procesů z 50. let? Pak jistě oceníte, že právě proces s doktorkou Miladou Horákovou, si nyní můžete prostudovat online. Národní archiv – společně s Ústavem pro studium totalitních režimů a dokumentaristou Markem Janáčkem a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Českým rozhlasem – připravil již třetí kapitolu jedinečného projektu Politické procesy. Po Rudolfu Slánském a Josefu Pažoutovi je tak Milada Horáková další z osobností, resp. smutnou kapitolou našich dějin, s níž se díky kompletnímu stenografickému záznamu můžete podrobně seznámit.
Metoda, kterou projekt Politické procesy používá, umožňuje zkoumat, jak byl proces s doktorkou Horákovou a dalšími 12 obžalovanými, zmanipulovaný. Historici nově zveřejnili přepisy jednání v rozsahu 1 571 normostran, které zájemcům umožní prozkoumat například to, co přesně bylo z propagandistických výstupů vypuštěno či jak bylo záměrně upraveno vyznění řečí jednotlivých obžalovaných.
„Nově zpřístupněné materiály v úplnosti ukazují archiválie a dokumenty, který ten proces mapují velice podrobně. Díky mediálnímu znázornění máme možnost vidět jednotlivé části procesu tak, jak byly propagandou využívány a jak s nimi pracovala,“ uvedl ředitel Národního archivu Milan Vojáček u příležitosti představení třetího dílu projektu Polické procesy. Dodal, že novinkou je už zmíněné uložení všech materiálů o Miladě Horákové a o procesu s ní z různých archivů na jednom místě.
Dokument je dostupný na webu politickeprocesy.cz, kompletní stenografický záznam všech osmi dnů, po které proces trval, tedy od 31. května do 8. června 1950, naleznete ZDE.
V přepisu prvního dne je tak kupříkladu zaznamenaná řeč předsedy Státního soudu Karla Trudáka: „Zahajuji veřejné hlavní přelíčení před Státním soudem proti obžalované dr. Miladě Horákové a společníkům pro zločin vyzvědačství a zločin velezrady podle zákona na ochranu lidově demokratické republiky. Zjišťuji, že všichni obžalovaní byli řádně k hlavnímu přelíčení obesláni, že jsou všichni také přítomni. Všichni obžalovaní požádali – až na obžalovaného dr. Křížka – aby jim byli ustanoveni obhájcové z úřední povinnosti…“
Jedinečnost projektu spočívá také v tom, že se kromě Milady Horákové zaměřuje i na dalších 12 účastníků tohoto procesu – například na zmíněného Jiřího Křížka, jednoho z deseti odvážných advokátů, jejichž životní příběhy si Česká advokátní komora připomněla projektem Advokáti proti totalitě, stejnojmennou výstavou a knihou autorů Petra Tomana a Ondřeje Šebesty. Absolvent právnické fakulty Jiří Křížek zahájil svou praxi v Bratislavě. Mezi jeho klienty se řadily významné šlechtické rody (Schwarzenbergové, Lobkowiczové nebo Kinští) či 
zahraniční ambasády. Právě kontakty se zahraničím se staly záminkou jeho zařazení do skupiny obžalovaných v politickém procesu s doktorkou Horákovou. Za velezradu a vyzvědačství byl jako „nepřítel pracujícího lidu“ odsouzen k trestu odnětí svobody na 22 let. Ve vězení strávil celkem 13 let, k výkonu advokacie se již nikdy nevrátil.
S osudem Milady Horákové se však propojil i příběh další statečné advokátky, která bojovala proti komunistické totalitě a jíž patří v knize Advokáti proti totalitě významná kapitola, Dagmar Burešové. V cele smrti, v posledních dnech svého života, napsala Milada Horáková deset dopisů svým blízkým. O jejich existenci se veřejnost dozvěděla až po roce 1989, kdy je její dceři Janě, provdané Kánské, předala právě Dagmar Burešová. Ta se zasadila i o rehabilitaci nespravedlivě odsouzených včetně doktorky Horákové.
Redakce AD a ČT 24
Foto: archiv ČT24 a projekt ČAK Advokáti proti totalitě
