Konference Právo & Praxe, pořádaná vydavatelstvím EPRAVO.CZ ve spolupráci s Českou advokátní komorou, se zaměřila na praktické otázky práva s důrazem na více než desetiletou zkušenost s novým občanským zákoníkem. Odborníci z řad akademiků, soudců a advokátů diskutovali dne 5. března 2025 v pražském hotelu Grandior, kde se odborné setkání uskutečnilo, o klíčových právních oblastech a jejich aktuálních výzvách.
Letošní ročník, kterým provedly přítomné v sále i online účastníky u obrazovek místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná a Hana Rýdlová, šéfredaktorka Bulletinu advokacie a Advokátního deníku, přinesl mimořádnou příležitost k bilancování jedné z nejvýznamnějších právních reforem v novodobé historii České republiky.
Jak na úvod uvedla Monika Novotná, „nový občanský zákoník, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2014, představoval revoluční změnu v českém soukromém právu a zásadně proměnil právní prostředí, v němž se denně pohybujeme. Jaké přínosy a negativa za sebou zanechal, zhodnotíme právě dnes.“
Program zahrnoval širokou škálu témat, od obecných otázek výkladu práva, přes specifické problémy v oblasti insolvencí, korporátního práva, až po aktuální výzvy v pracovněprávních vztazích a moderní formy řešení sporů. Zvláštní pozornost byla věnována i společenským změnám, které za poslední dekádu ovlivnily aplikaci občanského zákoníku v praxi, včetně témat jako je mediace, práce s konfliktem v advokacii, digitalizace, umělá inteligence nebo surogátní mateřství.
Výjimečnost letošního ročníku podtrhlo sestavení řečnických panelů. Mezi dvanácti řečníky vystoupili jak přední akademici a spolutvůrci zákoníku, tak zkušení praktici z řad advokátů. Propojení teoretické a praktické perspektivy umožnilo účastníkům získat komplexní pohled na fungování občanského zákoníku v reálném právním životě a jeho interpretační výzvy.
Jako první řečník přijal pozvání organizátorů Jiří Pospíšil, bývalý ministr spravedlnosti a jedna z klíčových osobností, které stály za přijetím nového občanského zákoníku. Ve své přednášce se zaměřil na historii jeho vzniku, politické okolnosti přijetí a první roky aplikace v praxi. Vystoupení Jiřího Pospíšila poskytlo jedinečný historický pohled na přijetí zákoníku a zhodnotilo jeho přínosy i slabiny po deseti letech účinnosti. Zdůraznil, že přes veškerou kritiku byl přechod na nový systém nezbytný, protože socialistický občanský zákoník již neodpovídal realitě moderní společnosti. Zároveň přiznal, že některé části nové právní úpravy by dnes zasloužily jinou formulaci, ale celkově rekodifikaci hodnotí jako nezbytný krok, který dal českému právu pevný základ do budoucna.
Po něm se slova ujal Filip Melzer, přední odborník na občanské právo, který se věnoval tématu ochrany osobnosti člověka v moderním právním prostředí. Zaměřil se na otázku rozsahu právní ochrany osobnosti, její meze a výzvy.
Advokátka a místopředsedkyně ČAK Monika Novotná byla další z hlavních osobností konference a ve své přednášce se zaměřila na otázku střetů při výkladu občanského zákoníku v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Její přednáška nabídla detailní pohled na klíčové sporné otázky výkladu občanského zákoníku a jejich praktické dopady na soudní rozhodování. Zdůraznila potřebu lepší předvídatelnosti soudních rozhodnutí a sjednocování judikatury.
Advokát, člen představenstva ČAK a vedoucí její insolvenční sekce Michal Žižlavský ve svém vystoupení hovořil o aktuálních trendech v insolvencích a oddlužení, přičemž se zaměřil na nové legislativní změny a jejich dopady na věřitele i dlužníky.
Po něm se slova ujala advokátka Kristýna Faltýnková, která se zaměřila ve své půlhodinové přednášce na výklad pojmu stavba, kdy jej používá významově odlišně občanský zákoník, stavební zákon a úplně jinou cestou se vydal katastrální zákon. Poukázala zejména na konkrétní potíže v praxi.
Advokát Ondřej Preuss ve svém vystoupení na konferenci analyzoval, jak nový občanský zákoník ovlivnil společenské vztahy a právní kulturu v Česku. Zdůraznil, že nový kodex posílil princip autonomie vůle, což lidem umožnilo větší smluvní svobodu, ale zároveň přineslo i vyšší nároky na právní jistotu a odpovědnost jednotlivců. Upozornil také na změny související s digitalizací, AI, odpovědnost za provoz autonomního vozidla nebo i na problematiku algoritmů sociálních sítí, kdy si v této souvislosti klade otázku, zda právo vůbec má a jak může reagovat na skutečnost, že těmito mechanismy vyvolávaná agresivita budí pozornost.
Vystoupení advokáta Jakuba Sembola se zaměřilo na aktuality v pracovním právu, zejména na změny v právní úpravě práv zaměstnanců a povinností zaměstnavatelů. Jakub Sembol rozebral nové trendy v pracovních smlouvách, včetně právní úpravy home office a hybridní práce, která se stala významným tématem v reakci na pandemii. Dále se věnoval problematice pracovních vztahů na platformách a novým výzvám v právní ochraně pracovníků v digitální ekonomice.
Následující řečník, advokát Michal Palinkas, ve svém vystoupení zhodnotil desetileté zkušenosti s aplikací zákona o obchodních korporacích. Upozornil na pozitivní přínosy, jako je zjednodušení zakládání společností, flexibilnější pravidla pro řízení a rozhodování v korporacích nebo prostor pro flexibilitu. Naopak mezi negativa z. o. k. zařadil některé výkladové problémy, které vznikají při aplikaci nových ustanovení, a neúplnost úpravy některých oblastí, či drakonické sankce pro jednatele při úpadku vyžadující pojištění apod.
Advokátka a mediátorka Veronika Koncer ve svém následném vystoupení zdůraznila význam mediace jako efektivní metody řešení konfliktů v právní praxi. Upozornila na to, že mediace může být výhodná nejen v rodinných nebo pracovních sporech, ale také v obchodních a komerčních záležitostech, protože umožňuje rychlé, flexibilní a méně konfrontační řešení. Veronika Koncer rovněž probrala roli mediátora, který by měl být nestranný, podporovat konstruktivní dialog a pomáhat stranám dosáhnout dohody, jež je pro ně oboustranně přijatelná.
Na mediaci se zaměřila také mediátorka Hana Lenghartová, která ve svém vystoupení popsala mediaci jako klíčovou metodu řešení konfliktů v právní praxi a představila její právní rámec a základní principy.
Další přednášející, advokát Zbyšek Kordač, se zaměřil na aktuální judikaturu v oblasti rozhodčího řízení. Diskutoval o vybraných a nedávných soudních rozhodnutích a rovněž upozornil na nové tendence v judikatuře vysokých soudů.
Poslední příspěvek patřil Anetě Pelcman Stierankové, která se zabývala právními aspekty náhradního mateřství v České republice, především pak právními a etickými výzvami, které náhradní mateřství přináší zejména v oblasti určení rodičovství, práv dárce vajíček nebo spermií a ochrany práv dítěte.
Konference proběhla prezenčně i online, s možností zhlédnutí záznamu pro registrované účastníky. Advokáti měli vstup zdarma až do vyčerpání kapacity.
Třináctý ročník konference Právo & Praxe nabídl jedinečnou platformu pro kritickou reflexi této dekády očima předních českých právních expertů a nabídl účastníkům komplexní pohled na jeho fungování v reálném právním životě.
Organizátoři děkují všem partnerům konference, ČAK pak zejména společnosti WIASS, jakož i posluchačům, a věří, že jim byla tato konference přínosem.
Redakce AD
Foto: redakce AD
