Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se pravděpodobně zvýší o polovinu. V případě dodávek zboží a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun. Zvýšení limitů schválil na své schůzi dne 27. února 2025 Senát v novele zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, a dalších souvisejících zákonů, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU. Důvodem je nárůst cen. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek k tomu řekl, že navýšení limitů je zdůvodnitelné a z pohledu zadavatelů očekávatelné. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Zvýšení limitů se do předlohy dostalo v Poslanecké sněmovně na návrh sněmovního hospodářského výboru v reakci na nárůst cen. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500 000 korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
Schválená vládní novela reaguje na evropské nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. Toto nařízení má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU, které můžou ve svých mateřských zemích získávat různé subvence. To pak může narušovat hospodářskou soutěž.
Zvýšení limitů přivítali například Tomáš Navrátil i Eva Rajchmanová. Rajchmanová i senátor Ondřej Lochman odmítli obavy z případného neprůhledného zadávání zakázek jako neopodstatněné. „Za všechny starosty i primátory si dovolím říct: Děkuji,“ řekl senátor Michael Canov. Poukazoval na to, že limity se neměnily asi 20 let a inflace mezitím ve svém součtu přesáhla už dávno 50 procent.
Senátor Václav Láska upozornil na to, že zvýšením limitů se mnoho zakázek dostane mimo kontrolu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Proto by měli zákonodárci podle něj zavést veřejnou kontrolu spočívající například v uveřejňováním informací. Adéla Šípová měla připravené dva pozměňovací návrhy, které měly transparentnost zvýšit. Šlo o návrhy, které ale už předtím neuspěly ve sněmovně. Podle Petra Kulhánka tam na nich ale nebyla koaliční shoda. První z nich požadoval, aby zadavatelé u veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion uveřejnili vedle vybraného dodavatele a smluvní ceny také způsob zadání této veřejné zakázky. Druhý zpřísňoval zadávání zakázek z hlediska střetu zájmů. Protože Senát ale zákon schválil, už o pozměňovacích návrzích nehlasoval.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Nařízení je přímo účinné, ale je zapotřebí mu přizpůsobit tuzemské zákony. Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských států regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: PIXABAY.com
