Ministři spravedlnosti, vnitra i zahraničí navrhují, aby se vláda připojila u Ústavního soudu (ÚS) k řízení, které se týká možného zrušení nového trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Doporučili vládě zastávat stanovisko, aby ÚS návrh 24 senátorů zamítl. Vyplývá to z dokumentu, který má být projednán na zasedání vlády ve středu 26. března 2025.
O zahájení řízení vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 5/25 o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jimiž byl změněn zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, informovala vládu soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády, zaslal návrh k zaujetí stanoviska jak ministru vnitra Vítu Rakušanovi, tak i ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému. „Všichni oslovení včetně předkladatele sdělili, že doporučují vstup vlády do řízení v postavení vedlejšího účastníka,“ shrnul v předkládací zprávě. V řízení před ÚS by měl vládu podle návrhu zastupovat Vít Rakušan.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Trestný čin se vztahuje na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Nový trestný čin se do zákona „Lex Ukrajina VII“ – tedy do novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny – dostal formou pozměňovacího poslaneckého návrhu. Podnět na zrušení příslušných částí zákona následně inicioval senátor Michael Canov a podepsalo jej 24 členů Senátu ze všech frakcí vyjma SEN 21 a Pirátů. Osm podpisů je z frakcí vládních stran. Navrhovatelé požádali ÚS o přednostní projednání.
Kritici pokládají novou skutkovou podstatu za ústavně nepřípustný přílepek, který obešel řádný legislativní proces. Úpravu označují za protiústavní i z věcného hlediska. Pojem „neoprávněná činnost“ je podle nich natolik neurčitý, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod – konkrétně se zákazem libovůle v oblasti trestního práva.
Zastánci změny poukazují na to, že nový trestný čin je i součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, kterou projednává Poslanecká sněmovna. Ministr Rakušan také odmítl výtky, že trestný čin omezuje svobodu slova – podle něj se nemá vztahovat na verbální projevy například na sociálních sítích. Zavedení trestního postihu pokládá za nezbytné pro omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací. Jako příklad uvedl bývalého pracovníka Ministerstva zahraničních věcí, který předával ruské zpravodajské službě informace z diplomatické pošty, nebo skupinu cizinců, jež shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech či mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Nikdo z nich nemohl být podle platného práva potrestán, upozornil ministr.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: redakce AD
