Zhodnocení působení Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva bylo tématem tiskové konference, která se konala ve čtvrtek 27. února 2025 na Ministerstvu spravedlnosti. Jak mimo jiné řekl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, činnost Kanceláře je z jeho pohledu velice úspěšná. V posledních třech letech se podařilo odvrátit nároky ve výši 514 milionů korun. Zastupování však bylo velmi dobré nejen z hlediska ekonomických zájmů České republiky, ale především z hlediska posílení standardu ochrany lidských práv v České republice.
„V roce 2024 rozhodoval Evropský soud pro lidská práva v 21 případech, z toho ve 13 případech bylo konstatováno neporušení Evropské úmluvy o lidských právech, v 1 případě došlo na smírné urovnání a v 7 případech bylo konstatováno porušení Úmluvy,“ shrnul bilanci České republiky před ESLP Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti. „Zasadíme-li to do širšího kontextu, v letech 2022–2024 bylo rozhodnuto celkem v 83 případech, přičemž v 73 % případů opět bylo konstatováno neporušení Úmluvy, v 16 % bylo konstatováno porušení Úmluvy a v 9 případech došlo ke smíru,“ dodal. „Podařilo se odvrátit finanční nároky ve výši 514 milionů korun. Práci Kanceláře vládního zmocněnce si proto troufám označit za úspěšnou, a to nejen z pohledu ochrany lidských práv, k níž významně přispívá při výkonu rozhodnutí, ale i z pohledu ekonomických zájmů České republiky,“ uzavřel Karel Dvořák.
Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP Petr Konůpka následně představil nejvýznamnější kauzy, které soud v roce 2024 rozhodl. Hovořil také o případech, jež má soud v současné době „na stole“ a u nichž kancelář očekává v blízké době nějaké významné rozhodnutí.
„V prvé řadě bych se zastavil u rozsudků Y a Z proti České republice, které se týkaly vážné problematiky sexuálního zneužívání dospělých žen ze strany kněží katolické církve. V obou případech ESLP shledal, že ČR neposkytla obětem účinnou ochranu,“ řekl Konůpka na úvod první z kauz, u nichž ESLP shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech. „Je ale nutné a důležité zmínit, že se oba případy vztahovaly k právní úpravě, která již v současné době není účinná. Jeden z případů byl dokonce posuzován podle starého trestního zákoníku, v němž ještě nebyl zakotven trestný čin sexuálního nátlaku. Druhá část kauzy se odehrávala v době, kdy byl výklad trestných činů pohlavního zneužívání a znásilnění velice úzký a nepokrýval všechny činy sexuální povahy bez souhlasu oběti.“ To se od té doby změnilo – došlo k novelizaci trestního zákoníku, byla přijata nová redefinice znásilnění a dalších sexuálních trestních činů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Nová právní úprava by měla – v případě, že bude v praxi dobře aplikována – zajistit, že by se podobné případy v budoucnu již neměly opakovat.
Poté se věnoval kauze Spišák proti ČR, která se týkala přezkumu vazby u mladistvých a shledanému porušení zákazu diskriminace v této věci. I tento případ si podle Konůpky vyžádá legislativní změny.
Poté se věnoval kauzám, v nichž Česká republika loni před ESLP uspěla. Patří k nim například rozsudek Mirzoyan proti ČR týkající se problematiky vyhošťování a zrušení případného povolení k pobytu na základě utajovaných informací zpravodajských služeb nebo policie. Hovořil také o mezinárodně sledované klimatické kauze Duarte Agostinho a ostatní, v níž byla Česká republika jednou z 33 žalovaných zemí. Zde ESLP rozhodoval, zda je možné, aby posuzoval tento typ žalob, kdy lidé žijící mimo území státu namítají porušení klimatických závazků jiných států. Soud v této věci konstatoval, že nemůže být světovým klimatickým soudem, před nímž by kdokoli mohl žalovat kterýkoli evropský stát, ve kterém ale nežije, z důvodu namítané nedostatečné aktivity proti změnám klimatu. Evropská úmluva o lidských právech takovou pravomoc ESLP nesvěřuje.
Jak Petr Konůpka dále řekl, momentálně má Česká republika u ESLP přibližně 45 věcí, o nichž je Kancelář informována. Ve skutečnosti je jich podle statistik soudu evidováno více než 100, řada z nich ale nebyla ČR postoupena k vyjádření, a možná ani nebude. Praxe ESLP je taková, že přibližně 90–95% věcí soud odmítne, aniž by potřeboval stanovisko žalovaného státu. „Nejvýznamnější je mezistátní případ Lichtenštejnsko proti ČR, který běží již téměř 5 let. Soud nyní položil oběma stranám druhou sérii otázek, na kterých aktuálně pracujeme,“ přiblížil Konůpka první z kauz. Mezi další nové případy patří i stížnosti týkající se různých omezení práv během pandemie onemocnění covid-19 – uzavření škol, sportovišť či provozoven, omezení pohybu, omezení práv vyplývající z krizových opatření vlády apod., a stížnost D. Ratha na nestrannost soudu, který rozhodoval o jeho vině, dále zajímavé kauzy týkající se práce orgánů činných v trestním řízení, ať už jde o předsudečné trestné činy, či o případ zneužívání 13leté dívky.
Zmínil i řízení proti jiným státům, do nichž ČR vstoupila – případ Ukrajina proti Rusku, či kauzy organizované migrace ze strany Ruska a Běloruska na území tří států, Polska, Litvy a Lotyšska.
V další části svého vystoupení Petr Konůpka zmínil výkon rozsudků, který je významnou částí agendy Kanceláře. Mezi kroky, které vloni přispěly ke zvýšení ochrany lidských práv, patřila novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, jež je účinná od července 2024 a zavedla povinné právní zastoupení dětí mladších 15 let v řízení o činu jinak trestném od úplného počátku řízení. Novela také umožnila méně formální řešení méně závažných případů.
Další krok se týkal umisťování nejmenších dětí do institucionální péče. „Přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zákona o zdravotních službách se podařilo situaci napravit a s účinností od 1. ledna 2025 již není možné umisťovat děti do 3 let věku do dětských domovů,“ řekl Konůpka. Činnost dětských domovů pro děti do 3 let byla ukončena, nejmenším dětem musí být nově zajištěna náhradní péče v rodinném prostředí.
„Jsem velmi rád, že uvedené změny právní úpravy posilují práva dětí, která stále nejsou vždy chráněna dostatečně,“ řekl Petr Konůpka. „Vítám z tohoto důvodu rovněž zřízení instituce dětského ombudsmana, k němuž dojde v červenci tohoto roku. Uvedené novely vedly k úspěšnému uzavření výkonu dvou rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva („EVSP“), konkrétně ve věci ICJ proti České republice a ve věci ERRC a MDAC proti České republice. Jedná se o vůbec první dvě rozhodnutí EVSP, která se České republice podařilo uzavřít.“
V závěru svého vystoupení pak Konůpka ještě informoval o některých z 20 věcí výkonu rozhodnutí, k nimž bude muset ČR přijmout opatření – kupříkladu se jedná o nerovný přístup romských dětí ke vzdělávání, tělesné trestání dětí a zakotvení jeho nepřijatelnosti v zákoně nebo problematika dostupného bydlení či nerovného odměňování žen a mužů a nedostatečného zastoupení žen v řídících orgánech obchodních společností.
Redakce AD
Foto: redakce AD
