Ministerstvo spravedlnosti (MSp) zveřejnilo ve středu 26. března 2025 výroční zprávu o své činnosti na úseku ochrany oznamovatelů za rok 2024. Podle ní se na MSp loni obrátilo 156 oznamovatelů protiprávního jednání v pracovním prostředí. Předloni jich za první půlrok účinnosti příslušného zákona bylo 81. Celkem 59 loňských oznámení vyhodnotil úřad jako důvodná a spadající pod režim zákona, takže je předal dál – nejčastěji inspektorátu práce.
Cílem zákona o ochraně oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že se někdo dopustil protiprávního jednání v pracovním kontextu. Oznamovatel si může vybrat, jestli má důvěru v povinně zřízený vnitřní oznamovací systém svého zaměstnavatele, nebo se obrátí právě na externí systém ministerstva či na policii. Počet loni zaslaných externích oznámení podle ministerstva měsíčně odpovídá trendu z předloňského roku. „Aby zákon plnil smysl, potenciální oznamovatelé by se ho neměli bát využívat,“ řekl na tiskové konferenci MSp vrchní ředitel Sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce ministerstva Michal Franěk.
Z 59 oznámených protiprávních jednání mělo 20 znaky trestného činu, dalších 27 znaky přestupku. Nejčastěji – ve 33 případech – se oznámení týkala porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů. „To, že pomoc u ministerstva vyhledávají ti, kteří už čelí nějakému odvetnému opatření, je známkou, že původní oznamovací systém nezafungoval úplně správně,“ poznamenal ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Jiří Kapras.
„Ministerstvo spravedlnosti funguje jako vnější oznamovací kanál. Během roku 2024 jsme prostřednictvím externího oznamovacího systému přijali celkem 156 oznámení, z nichž 59 splnilo podmínky podle zákona o ochraně oznamovatelů a současně se nejednalo o oznámení zcela zjevně neopodstatněná,“ uvedl Michal Franěk a dodal, že „oznamovaná protiprávní jednání se nejčastěji týkala podezření na trestné činy, závažné přestupky a porušení zákona o ochraně oznamovatelů.“
Žádné z loni podaných oznámení ministerstvo nevyhodnotilo jako vědomě nepravdivé. Whistlebloweři úřad kontaktovali téměř výhradně písemnou formou, jeden oznamovatel použil telefon a jeden přišel osobně. Vedle 26 oznámení postoupených inspektorátu práce putovalo 13 oznámení orgánům činným v trestním řízení, z toho ve dvou z těchto případů už má ministerstvo zpětnou vazbu, že policie zahájila úkony trestního řízení. Po dvou oznámeních směřovalo ke krajským úřadům, finanční správě, Úřadu pro ochranu osobních údajů i České školní inspekci. Právě z učitelského prostředí pochází podle Kaprase mnoho nahlášených případů, jež se týkají tzv. bossingu a mobbingu na pracovišti či nařizování práce přesčas.
Z trestných činů oznamovatelé nejčastěji nahlásili činy proti majetku, dále proti svobodě a právům na ochranu osobnosti a činy hospodářské. Z přestupků to bylo přijetí odvetného opatření, dále diskriminace či porušení bezpečnosti práce nebo například problematika čerpání dovolené. Nejčetněji oznamovaným odvetným opatřením pak bylo rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou.
Kategorie oznamovaných protiprávních jednání:
- má znaky trestného činu (20);
- má znaky přestupku, za který jakýkoliv zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč (27);
- porušuje zákon o ochraně oznamovatelů (33);
- porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie (1).
Co se týče nápadu oznámení, ve srovnání s loňským rokem je víceméně na stejné úrovni.
Typy oznamovaného protiprávního jednání:
- Z trestných činů byly nejčastěji oznamovány
- TČ proti majetku (8),
- TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství (8),
- TČ hospodářské (5).
- Z přestupků byly nejčastěji oznamovány
- přestupek přijetí nebo umožnění přijetí odvetného opatření (14),
- nezajištění vyrozumění o přijetí oznámení nebo o výsledcích posouzení oznámení (11),
- nezajištění možnosti podat oznámení (10),
- neuveřejnění informací o oznamovaní (10),
- přestupky na úseku rovného zacházení (9),
- přestupky na úseku bezpečnosti práce (7).
Za přestupky zatím ministerstvo uložilo jedinou pokutu, a to ve výši 5000 korun za odvetné opatření. „Může se to zdát málo, ale v některých případech nelze prokázat příčinnou souvislost mezi oznámením a odvetným opatřením. Řada řízení ještě běží, takže další pokuty pravděpodobně přibydou,“ komentoval situaci Kapras.
Podání oznámení neochrání whistleblowera například před výpovědí, oznamovatel se musí obrátit na soud. Zákon ale přenesl důkazní břemeno na zaměstnavatele, který musí soud přesvědčit o tom, že měl pro opatření přijatá vůči zaměstnanci legitimní důvody. O celkovém počtu oznámení podaných prostřednictvím interních oznamovacích systémů firem a úřadů nemá ministerstvo přehled, podle něj lze ale vzhledem k počtu zapojených subjektů předpokládat, že jich jsou desítky tisíc ročně.
„Typickou kategorií oznamovatele je zaměstnanec v základním pracovně-právním vztahu. Je to zčásti proto, že to je vůbec nejpočetnější kategorie potenciálních oznamovatelů. Oznamovatelé využívají téměř výhradně písemnou formu podávání oznámení, na ministerstvo bylo podáno jedno oznámení osobně a jedno telefonicky,“ vysvětlil Jiří Kapras.
Oznamovatelé, kteří podali oznámení spadající pod zákon o ochraně oznamovatelů, vykonávali následující typy pracovních vztahů:
- závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu (49);
- služba (4);
- výkon práv spojených s účastí v právnické osobě (1);
- výkon funkce člena orgánu právnické osoby (4);
- dobrovolnická činnost (1).
Součástí výroční zprávy jsou i výsledky kontrolní činnosti – v první vlně bylo zkontrolováno 98 subjektů státní správy, včetně největších úřadů na ústřední správní úrovni, přičemž jedno porušení bylo předáno inspektorátu práce (neurčení příslušné osoby). Ve druhé vlně byly zkontrolovány všechny obce, které jsou povinnými subjekty (jedná se o 132 obcí s více než 10 000 obyvateli). Potenciální porušení bylo zjištěno v 65 případech. V těchto případech bude MSp v koordinaci s Asociací krajů České republiky a Svazem měst a obcí České republiky zjednávat nápravu.
Ve výroční zprávě jsou uvedeny podrobné statistiky, grafy a tabulky – to vše přehledně zpracované a důsledně anonymizované. Jedná se již o druhou výroční zprávu, kterou Ministerstvo spravedlnosti vydává. Zpráva za rok 2024 je dostupná na webu Ministerstva spravedlnosti.
Zdroj: ČTK, MSp
Foto: canva.com
