Zdravotní pojišťovny zřejmě budou moci použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění. Předpokládá to širší vládní novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou schválila sněmovna. Předloha pojišťovnám umožní také například úhradu péče za hranicemi a zaručí i pro dospělé jednu hrazenou variantu zubní výplně. Novela teď míří k posouzení do Senátu. Sněmovna k ní připojila úpravou Petra Fifky i dřívější senátní návrh, podle kterého se bude úhrada vakcín pro preventivní nepovinná očkování stanovovat standardně ve správním řízení.
Zdravotním pojišťovnám se rozšíří možnosti zvýhodňování pacientů, kteří se budou starat o své zdraví. Pojišťovny k tomu budou moci využít až šestinásobek nynějšího objemu peněz, nyní by to mohlo být podle zdůvodnění až 15 miliard korun ročně. Základní podmínkou pro využití těchto peněz ale bude aspoň vyrovnané hospodaření pojišťovny, aby nebyla ohrožena standardně hrazená zdravotní péče.
„Hlavním účelem návrhu je zakotvení motivace pojištěnce, kdy benefity budou plně využitelné pouze tehdy, pokud pojištěnec bude řádně plnit požadavky péče o vlastní zdraví,“ stojí v důvodové zprávě. Lidé by podle zdůvodnění mohli získat příspěvek na dané programy v případě, že budou pravidelně docházet alespoň na základní preventivní prohlídky.
Změny se týkají také stomatologie, konkrétně úhrady bílých zubních plomb dospělým. Amalgámové plomby, které už někteří lékaři v současné době svým pacientům ani nenabízejí, budou zakázané kvůli obsahu rtuti od července. „Na rozdíl od dospělých pojištěnců, u nichž se předpokládá zachování plné úhrady v zásadě pouze u ekonomicky nejméně náročných variant ošetření, u dětských pojištěnců do 18 let věku návrh zavádí plné úhrady modernějších metod,“ stojí v důvodové zprávě. Alespoň částečné hrazení moderních metod má podle Ministerstva zdravotnictví zvýšit ochotu stomatologů uzavírat smlouvy s pojišťovnami.
Novela umožní pojišťovnám uzavřít smlouvy se zahraničními poskytovateli péče, kteří sídlí mimo Česko. Rozšířit se mají také možnosti úhrad nákladů za zdravotní péči v jiném členském státu Evropské unie.
Sněmovna odmítla doplnit novelu o pozměňovací návrh Romany Bělohlávkové, podle kterého by výrobci těhotenských testů museli pod hrozbou až dvoumilionového postihu uvádět na jejich obalu údaj odkazující na internetové stránky Ministerstva zdravotnictví s poradenstvím zaměřeném na zachování těhotenství. Klára Kocmanová neprosadila zjednodušení úhrady péče porodní asistentky ze zdravotního pojištění. Chtěla, aby úhrada byla možná i bez lékařského doporučení, které je podmínkou nyní.
Dolní komora zamítla také úpravu úhrady léků podávaných v nemocnicích, kterou prosazoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Pojišťovny měly podle návrhu hradit jen vysoutěženou, nikoli maximální stanovenou cenu. Nemocnice by tím přišly o takzvané bonusy z nákupu léčiv. Dostatečnou podporu nezískal ani návrh Jana Kuchaře k uzákonění programů podpory zdraví, které by svým pracovníkům dobrovolně poskytovali zaměstnavatelé.
Zdravotním pojišťovnám ruší vládní novela jejich rezervní fondy, kde musí mít neustále uloženo 1,5 procenta vybraného pojistného, a nově zavádí fond obecně prospěšných činností. Z nich budou moci podle předlohy podpořit například stipendijní programy pro lékaře v regionech s horší dostupností péče nebo podpořit pacientské organizace.
Sněmovna předlohou oprávnila zdravotní pojišťovny ke zvyšování základního kapitálu jejich dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Novelu poslanci doplnili také o dvouleté prodloužení lhůty pro žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci a o zachování úhrady zdravotní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách ze zdravotního pojištění, jak to navrhoval Ivan Adamec. Dolní komora odmítla zavedení principu známého z minulosti jako nadstandardy ve zdravotnictví.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
