Jak více a lépe pomáhat obětem trestných činů, jak je lépe chránit a posilovat jejich práva, o tom jednali zástupci z řad poslanců, neziskových organizací, jež mají s pomocí obětem bohaté zkušenosti, Ministerstva spravedlnosti, policie, soudců a advokátů na semináři s názvem „Systémová pomoc obětem trestných činů – jak jí dosáhnout?“ ve sněmovně 20. února. Každý z účastníků nastínil své zkušenosti a také nedostatky, na které je nutné se zaměřit. Shoda rozhodně panovala v tom, že je třeba pomoc obětem posílit, legislativně ještě více podpořit, zásadně zlepšit financování pomoci na všech úrovních, provázat užší spolupráci napříč resorty a pomáhajícími organizacemi, zajistit vzdělávání profesionálů, prevenci a osvětu.
Přestože se ve zlepšování pomoci obětem už ušel velký kus cesty, ten větší je stále před námi, shodli se diskutující. Ve společnosti stále ještě panuje častá bagatelizace tohoto tématu, neochota více investovat na pomoc obětem a jejich podporu.
Novou platformou pro zapojení resortů a nevládních neziskových organizací do systematické diskuse o právech a potřebách obětí se má stát vládní výbor, který by spadal pod radu vlády pro lidská práva. Ten by měl toto téma posílit a řešit ho koordinovaně ve všech souvislostech tak, aby vznikl ucelený komplexní postup při pomoci obětem, který tu doposud chyběl. Zaměřit by se měl právě na legislativu, vzdělávání soudců, sociálních pracovníků a zdravotníků, posílení neziskových organizací, které se pomoci obětem věnují a do určité míry suplují roli státu, a také na osvětu a prevenci.
Práva pachatelů a práva obětí
O vytvoření výboru již dlouhou dobu usilovaly právě poradny pro oběti. Podle advokátky Kláry Kalibové z organizace In Iustitia sdružené v asociaci Victima, která seminář spolupořádala, takový výbor posílí hlas obětí na politické úrovni. „Často mluvíme o právech pachatelů, ať už jde o zajištění nutné obhajoby nebo nejrůznějších programů pro odsouzené, což je samozřejmě také správně, ale přiznejme si otevřeně, že o právech obětí trestných činů se v ani takovéto intenzitě nemluví. A bylo by to třeba, vždyť na každého pachatele připadá minimálně jedna oběť,“ zdůraznila advokátka.
V České republice chybí podle Kláry Kalibové potřebná data, ze kterých by bylo třeba vycházet k vytvoření ucelené strategie pro pomoc obětem. Nedokážeme tak například spočítat, kolik máme takzvaných zvlášť zranitelných obětí, které potřebují speciální podporu, péči, ochranu a systematickou pomoc psychologickou, sociální i právní.
Dostupná péče o oběti v celé republice a kvalitní informovanost o právech a pomoci
Jak se i ostatní diskutující shodli, je nutné zajistit dostupnost péče a pomoci obětem v celé republice a kvalitní, dostatečnou a zároveň srozumitelnou informovanost obětí, a to jak o jejich právech, tak o možnostech pomoci a podpory, kterou lze využít.
Pro zajištění pomáhajících neziskových organizací v současnosti stát neposkytuje dostatek financí, organizace tak řeší své fungování z roku na rok, bez jistoty kontinuity. Karel Dvořák, náměstek Ministerstva spravedlnosti, na semináři připomněl, že stabilní a dlouhodobé financování služeb pro oběti by měl prostřednictvím Probační a mediační služby i neziskového sektoru zajistit tzv. „lex Anička“, který prochází schvalováním poslanců.
Málo financí je ale i v řadách policie, která trpí zároveň nedostačeným personálním obsazením, což má v důsledku vliv i na kvalifikovanou pomoc obětem. Podle zástupců z řad neziskových organizací často orgány činné v trestním řízení informují oběti o jejich právech jen formálně nebo pozdě, kdy například o právu na zmocněnce či důvěrníka se oběť někdy dozví až těsně před úkonem, kdy už nemá možnost si zmocněnce zajistit.
Týmy složené z advokátů, psychologů a sociálních pracovníků
Podle advokátky Petry Naskosové, která promluvila o přístupu obětí trestných činů k právní pomoci, by měla být i právní pomoc součástí širšího systému péče o oběti, jež by zahrnovala také psychologickou, sociální a krizovou podporu. Týmy by podle ní měly být složené z advokátů, sociálních pracovníků a psychologů, kteří by zajistili individuální podporu obětem. Inspiraci lze podle advokátky čerpat v zahraničí, například ve Švédsku či v Nizozemsku, kde podobné projekty fungují. Zvýšit je třeba dostupnost právní pomoci pro oběti, je nutná užší spolupráce s neziskovými organizacemi, kterým je potřeba zajistit zásadně lepší financování a podporu.
Vznik vládního výboru, který by pomohl zajistit komplexní systematický postup při pomoci obětem, tak ocenili všichni zúčastnění. Podle Karla Dvořáka je to krok správným směrem. „Není to téma jen právní, ale jde o to dostatečně kvalitně a efektivně propojit systém sociální péče, prevence, práci policie… A to se může stát pouze na vládní a meziresortní úrovni, žádný samostatný resort na to nestačí,“ podotkl. Podle všech diskutujících je potřeba, aby Ministerstvo spravedlnosti co nejdříve připravilo národní strategii péče o oběti. Včera bylo pozdě, zaznělo v plénu.
Neziskové organice, sdružené v asociaci Victima, doporučily přijmout veřejný závazek k zajištění spravedlnosti a dostatečné všestranné podpory obětí, uznat význam organizací, které nabízejí často ucelenou a specializovanou pomoc obětem, připravit strategii péče o oběti jako meziresortní závazný dokument v gesci Ministerstva spravedlnosti a v neposlední řadě zajistit důstojné a udržitelné financování poraden.
Redakce AD
Foto: canva.com
