Problematice obětí trestných činů v České republice se věnoval celodenní workshop s názvem „Oběti známé, neznámé“, který se konal v Praze v Dražebním sále Justičního areálu Na Míčánkách ve středu 14. května. Byly představeny poznatky z výzkumů Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP), o problematice obětí trestných činů diskutovali přední odborníci z Ministerstva spravedlnosti, Probační a mediační služby, Policie ČR, Asociace organizací poskytujících služby obětem trestných činů (Victima, z.s.), a dalších organizací zabývajících se ochranou zájmů dětí a kybernetickým bezpečím. Ke každému z okruhů témat se do diskuse zapojili i jednotliví účastníci workshopu a přidali své vlastní postřehy, náměty a otázky k řešení.
Workshop o obětech zahájil ředitel IKSP Petr Zeman, slovo na úvod si vzal také náměstek člena vlády Karel Dvořák: „Data, která díky IKSP máme, můžeme využít v legislativních úpravách,“ ocenil výzkumy institutu a připomněl legislativu týkající se domácího násilí, trestního práva, restorativní justice, neopomněl také novelu o soudech a soudcích známou jako „lex Anička“, jež právě prochází schvalováním ve sněmovně. „Žijeme v době, kdy se více věnujeme obětem. Pokud se lépe budeme chovat k obětem trestných činů, bude i veřejnost více důvěřovat justici,“ podotkl náměstek. Moderování celého dne se ujal Michal Špejra z IKSP.
Oběti trestných činů byly v historii často přehlíženy nejen v rámci trestní justice, ale také v kriminologickém výzkumu. Tento stav se naštěstí v posledních letech změnil. Obětem je v současné době věnována stále větší pozornost na všech relevantních úrovních. Michaela Roubalová z IKSP nabídla přítomným stručný přehled problematiky obětí trestné činnosti v České republice. Zaměřila se na formální úpravu postavení obětí a její realizaci v praxi. Zvláštní pozornost pak věnovala tomu, co o obětech víme z dostupných dat a výzkumů, přičemž role institutu v této oblasti je velmi důležitá a významná.
Stereotypní názory v duchu „oběť si za to muže sama“ jsou dnes již v mnoha ohledech naštěstí překonané, což by se mělo projevovat v postupu při jednání s obětí v trestním řízení, rozvíjí se i pomoc obětem, přestože zde je ještě stále co dohánět a zlepšovat, například v lepším přístupu k informacím o podpůrných službách a možnostech ochrany, právu na ochranu před druhotnou újmou apod. Inspirovat se můžeme v zahraničí.
Viktimologické výzkumy IKSP a domácí násilí a jeho oběti v sítu trestní justice. Špička špičky ledovce?
Od roku 2017, kdy byla v IKSP započata nová kapitola ve zkoumání viktimnosti v ČR, byla s pětiletým odstupem uskutečněna dvě kola reprezentativních šetření (v roce 2017 a 2022), která tam, kde to bylo možné, navázala v zájmu zachování srovnatelnosti na předešlé viktimizační výzkumy institutu. Jakub Holas shrnul hlavní poznatky z těchto dvou posledních vln výzkumu. Důraz přitom kladl na popis případných odlišností a posunů ve zkušenostech respondentů v obou výzkumných vlnách a na to, jaké následky na respondentech viktimizace zanechala.
Obětem domácího násilí je v českém systému věnována zvláštní pozornost, protože potřebují komplexní péči, která vyžaduje adekvátní rychlou reakci a různorodé služby zasahující do mnoha oblastí rodinného života. Ucelená data, která by mapovala počty a další důležité charakteristiky týkající se obětí a případů domácího násilí obecně, však chybí. S některými údaji a důležitými informacemi je možné se setkat v trestních spisech.
Hana Přesličková z IKSP představila charakteristiky těch nejzávažnějších projevů domácího násilí, jeho obětí i pachatelů, ale i vztahových a sociálních podmínek v rodinách, ve kterých se domácí násilí vyskytuje. Hovořila také o reakci trestní justice na tyto nejzávažnější projevy se zřetelem k potřebám obětí domácího násilí. K těmto obětem je třeba přistupovat velmi citlivě, snažit se vyhnout druhotné viktimizaci, nabídnout pomoc…
Potřeby obětí trestné činnosti a restorativní justice: teorie, nebo i výzkumem ověřená praxe?
Oběti trestné činnosti mají podle zastánců restorativní justice řadu potřeb, které současné justiční systémy, jež jsou orientované přednostně na ukládání trestů, nedokážou uspokojivě řešit. Jedná se například o touhu nebo přání získat o daném skutku a jeho okolnostech dostatek relevantních informací, sdělit pachateli, jaké následky jeho chování reálně mělo nebo vyjádřit vlastní názor na to, jakým způsobem by měl být celý případ vyřešen.
Jedním z úkolů kriminologických výzkumů je proto uskutečnit v tomto směru šetření, která odpoví na otázku, zda tato teorie odpovídá skutečnosti a zda restorativní opatření typu mediace nebo skupinové konference představují efektivní cestu, jak uvedené potřeby uspokojit. Přednášející Jan Tomášek a Michal Špejra z IKSP v rámci tohoto tématu upozornili na zahraniční empirické studie a na ty, které v uplynulých letech uskutečnil IKSP. Představili také aktuálně řešený výzkumný úkol, zabývající se možností využití restorativních postupů v případech pachatelů trestných činů se závažnými následky, kteří si odpykávají trest odnětí svobody, a připomněli projekt ReSet, tedy restorativní setkání obětí a pachatelů v případech trestné činnosti se závažným dopadem přímo na půdě věznic, který probíhá ve spolupráci Institutu pro restorativní justici (IRJ) s Vězeňskou službou ČR.
Jaká je role médií v systému justice a jaký přináší obraz o obětech do veřejnosti, o tom a o stereotypech ve vnímání obětí trestné činnosti ve společnosti promluvila Lucie Háková z IKSP. Představila nejčastější charakteristiky zobrazování obětí v médiích, na základě analýz mediální reprezentace kriminality ukázala, jak bývá o obětech trestné činnosti typicky informováno, jaké oběti a v souvislosti s jakými trestnými činy jsou nejčastěji v médiích tematizovány. Některé výstupy výzkumů veřejného mínění potvrzují, že podoba mediální reprezentace obětí souvisí s jejich stereotypním vnímáním ze strany veřejnosti.
Nové digitální technologie nabízejí i nové způsoby útoků. Nové budou i oběti
Prudký rozvoj digitálních technologií jsou velkou výzvou do budoucna, přináší řadu výhod, ale také nástrah. Kateřina Kudrlová z IKSP představila možné varianty útoků v kyberprostoru zábavnou a hravou formou na smyšlené osobě středního věku s určitým postavením v zaměstnání. Do výběru toho, co tuto fiktivní osobu během jednoho dne od snídaně až do večeře může v digitálním světě potkat za ohrožení, zapojila i účastníky workshopu a nabídla vždy různé varianty řešení, o kterých přítomní hlasovali, jak by se napadená osoba mohla zachovat. Například, zda vyřeší problém svépomocí, osloví IT a požádá a prověření, oznámí událost na policii, nebo různým pomocným organizacím podle toho, o jaký způsob útoku půjde, nebo také neudělá nic a nechá to být.
Nové technologie včetně umělé inteligence (AI) dávají pachatelům do ruky neskutečné nástroje pro tvorbu nejrozličnějších útoků na oběti, ať už jde o vylákání peněz formou podvodu či vyhrožování, zveřejnění dehonestujících informací, které mohou být také smyšlené a vytvořené AI. Ničím novým nejsou falešní bankéři či policisté, ale ozvat se vám může i falešná dcera nebo vnuk a žádat o naléhavou pomoc, kdy je oslovený pod tlakem a jedná neuváženě, na což útočník spoléhá. Napodobit hlas i velmi blízké osoby je pro AI už dnes snadné, stačí k tomu záznam několika vteřin hlasu člověka, jehož pak podvodník využije.
Nástrah v tomto směru bude narůstat a lidé musí být obezřetní. Ohrožení v kyberprostoru je velkou výzvou do blízké budoucnosti a je nutné s tímto ohrožením pracovat, připravovat se na něj a zvyšovat možnost ochrany obětí. Výzkumem zaměřeným na ohrožení a oběti v digitálním věku se IKSP aktuálně zabývá. Nástup digitálních technologií rozšířil již dnes řady obětí v důsledku rozrůstajících se možností poškozujících jednání. Kromě majetkové kriminality jde i o různé podoby virtuálního násilí, přičemž obojí bude stále více ovlivňovat především používání AI.
Široké odpolední panelové diskuse se pak zúčastnili odborníci z řad Ministerstva spravedlnosti, Probační a mediační služby, Policejního prezidia ČR, organizace Pro Dialog, Asociace organizací pracujících s oběťmi trestných činů – Victima, proFem, organizace CZ.NIC, zaměřující se na vzdělávání a prevenci v oblasti kyberbezpečnosti. Každý z účastníků přispěl s vlastními postřehy, zkušenostmi a nastínil různorodé výzvy, které v oblasti ochrany obětí ještě před naší společností stojí a které je nutné vyřešit.
Redakce AD
Foto: IKSP, canva.com
