Pandemie onemocnění covid-19 způsobila finanční problémy mnoha podnikatelům. Řada z nich proto využila možnost zažádat finanční úřady o kompenzační bonus. To byl případ i provozovatelky penzionu Sněžná na Šumavě. Od finančního úřadu ale dostala chybnou radu, že má vzít svou žádost částečně zpět a zažádat o nižší částku. Jen na tu měla mít údajně nárok. Podnikatelka uposlechla, a přišla tak o kompenzaci ve výši tisíců korun. Na doporučení ombudsmana Stanislava Křečka se však rozhodla bránit u soudu. Stát jí nyní peníze vyplatil i s úrokem z prodlení.
Podnikatelka provozuje se svou společnicí od roku 2016 penzion Sněžná na Šumavě. Kvůli pandemii onemocnění covid-19 však musely na podzim 2020 nabídku svých služeb radikálně omezit. Podnikatelka proto postupně podala na finanční úřad několik žádostí o kompenzační bonusy za různá období. Finanční úřad jí však hned ke dvěma z nich neformálně sdělil, že výše požadované částky neodpovídá jejímu nároku. Podnikatelka tedy v dobré víře uposlechla radu, žádosti přepracovala a nárokovanou sumu snížila. Následně se ukázalo, že rada finančního úřadu byla nesprávná. Původní žádost však již podnikatelka stáhla, a tím se jí rozplynula vidina plného kompenzačního bonusu.
Ombudsman Stanislav Křeček už v minulosti upozorňoval na rizikovou praxi finančních úřadů, které žadatele kontaktovaly s podobnými doporučeními jako v případě této podnikatelky. Sdělovaly jim nejen to, že stažením žádosti předejdou prověřování oprávněnosti kompenzačního bonusu, ale někdy dokonce zpochybňovaly správnost podané žádosti a žádaly její přepracování či úplné stažení.
Ombudsman proto ve věci zahájil systémové šetření, ve kterém Generální finanční ředitelství žádal o změnu této praxe. „Pokud má úřad za to, že je žádost neoprávněná, je namístě vydat odůvodněné rozhodnutí, proti kterému se bude moci žadatel bránit. Není přípustné, aby úřad kohokoliv odrazoval od podání žádosti či naléhal na její změnu. Takový postup, byť někdy vedený dobrými úmysly, je nepřípustný u jakéhokoliv úřadu,“ zdůrazňuje ombudsman Stanislav Křeček.
Generální finanční ředitelství na základě šetření ombudsmana tehdy upozornilo finanční úřady, že nemohou vyvíjet jakýkoliv nátlak na žadatele, aby vzali svou žádost zpět. Pro podnikatelku ale už bylo v tu chvíli pozdě. Když se pokoušela finanční orgány přesvědčit, že měla na kompenzační bonus nárok v plném rozsahu, dozvěděla se, že náprava již není možná.
Rozhodla se tedy kontaktovat ohledně žádosti o náhradu škody Ministerstvo financí, avšak ani tam neuspěla. Podnikatelka se proto rozhodla bojovat dál: „Celou situaci jsem vnímala velmi nespravedlivě. Uzavření penzionu pro nás bylo pohromou. Doufala jsem, že část výpadku příjmů pokryje kompenzační bonus. Když mi zaměstnankyně finančního úřadu řekla, že mám nárok jen na část peněz, bylo to pro mne těžké pochopit, ale věřila jsem jí. Následně se ale ukázalo, že to nebyla pravda. S tím, že nedostanu peníze, na které jsem měla nárok, jsem se nehodlala smířit.“
V dalším kroku se obrátila na ombudsmana. Ten jí doporučil, aby se bránila dál a uplatnila nárok na náhradu škody u soudu. A konečně uspěla. Dosáhla toho, že jí stát dlužnou částku vyplatí i s úrokem z prodlení a částí soudního poplatku.
S podáním žaloby jí pomohla advokátní kancelář BDO Legal. Advokátům se nakonec podařilo přesvědčivými argumenty získat celý podnikatelčin nárok i s úrokem z prodlení. Václav Čepelák, který byl do případu zapojen, k tomu dodává: „Díky detailní znalosti metodiky Finanční správy jsme přesně věděli, v čem všem finanční úřad postupoval v rozporu se zákonem a interními pravidly, protože těch procesních vad bylo v tomto případě více. To jsme dokázali během soudního řízení myslím velmi dobře vysvětlit a jsem moc rád, že v důsledku toho nakonec klientka obdržela celou žalovanou jistinu, včetně úroků z prodlení.“
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Ilustrační foto: PIXABAY.com
