Data z katastru nemovitostí využívají v současnosti velmi často makléři, či tzv. „flipeři“, spekulanti s nemovitostmi. Získané informace o vlastnících pak používají k hromadnému rozesílání nevýhodných nabídek k odkoupení nemovitostí nebo i pouze její části. Cílí především na lidi ve finanční nouzi, nebo na seniory. Zamezit by tomu mohl nový zákon, ten je však zatím v nedohlednu.
Anonymní online nahlížení do katastru nemovitostí přináší řadu výhod zejména kupujícím, kteří díky němu mohou prověřit vlastníky nemovitostí. Stále častěji jej ale využívají pro vlastní komerční účely právě spekulanti, „flipeři“, kteří se zaměřují na nemovitosti s více vlastníky a zneužívají situaci těch, kteří jsou například ve finanční nouzi a příslib příjmu, přestože je nevýhodný, je pro ně v první chvíli lákavý. Doplatit na to však mohou i všichni ostatní vlastníci, kteří mají v nemovitosti také svůj podíl.
Svobodný přístup k informacím a nabídky na hraně etiky a zákona
V katastru nemovitostí, který je považován za veřejný seznam, obdobně jako obchodní rejstřík, jsou vedeny veškeré osobní údaje vlastníků nemovitostí, je tu uvedené jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu a v některých případech i rodné číslo. Tato veřejně dostupná data ale využívají také subjekty zaměřující se na spekulativní obchody s nemovitostmi. Makléři, investoři i tzv. „flipaři“ systematicky analyzují data z katastru a poté kontaktují majitele s nevýhodnými nabídkami na odkup.
Často se jedná o vlastníky nemovitostí v exekuci, rozdrobené podíly nebo objekty s nevyjasněnými vlastnickými vztahy. A právě v případech s více vlastníky bývá obchodování s podíly nejproblematičtější. Ovlivňuje totiž všechny dotčené, a to často na hraně etiky a zákona. Cílem je oslovit, nabídnout rychlé jednání, získat souhlas s prodejem a pak nemovitost přeprodat za její reálnou cenu.
„Podle GDPR je Český úřad zeměměřický a katastrální správcem osobních údajů, ale vzhledem k tomu, že se jedná o veřejný seznam, úřad není povinen žádat o souhlas se zpracováním těchto dat,” vysvětluje JUDr. Jan Langmeier z advokátní kanceláře Langmeier & Co., proč je možné s osobními údaji nakládat i z pozice soukromých subjektů.
Katastrální zákon sice taxativně definuje povolené účely zpracování, mezi něž patří ochrana práv k nemovitostem; daňové, poplatkové, statistické a hospodářské účely nebo ochrana životního prostředí. V praxi se ale data využívají i pro čistě obchodní aktivity.
Problém je možné řešit individuálně a požádat úřad o prošetření
Komerční využití dat sice odporuje katastrálnímu zákonu, úřady ovšem tyto praktiky dlouhodobě tolerují. S argumentem hospodářského účelu lze totiž získat katastrální data a použít je pro marketing nebo obchodní strategie.
Pro mnohé vlastníky je tento způsob nevyžádané komunikace obtěžující a podobné praktiky se bohužel mohou nadále rozšiřovat. Nabízené výkupní ceny bývají výrazně podhodnocené a překupníci spoléhají na to, že oslovení jedinci potřebují získat rychlé finanční prostředky nebo se rádi zbaví podílu na nemovitosti, o jehož reálné hodnotě ale často nemají ponětí.
„Pokud vlastník nemovitosti zjistí, že jeho osobní údaje byly použity k nevyžádanému oslovování, může se obrátit na katastrální úřad a žádat prošetření,“ vysvětluje Jan Langmeier. „V případě porušení pravidel mohou být odpovědné subjekty sankcionovány podle zákona o ochraně osobních údajů. Další možností je přímá žádost na subjekt, který data zpracovává, o jejich vymazání. Správce má povinnost bez zbytečného odkladu vymazat vaše osobní údaje a dále s nimi nenakládat,“ dodává.
Nekontrolovaný obchod s osobními údaji by měla omezit novela zákona
S touto situací by měla pomoci novela zákona, která umožní nadále získávat data z katastru ve větším objemu, ale jen po posouzení právního zájmu. Katastrální úřad tak získá pravomoc v některých případech poskytnutí údajů odmítnout, pokud by jejich využití nebylo v souladu s veřejným zájmem. „Tím by se měl omezit nekontrolovaný obchod s osobními údaji vlastníků nemovitostí a snížit počet nevyžádaných nabídek,” popisuje Jan Langmeier. Obchodování s podíly ani změna zákona zcela nezastaví, spekulantům však jejich podnikání znesnadní.
Otázkou zůstává, zda se legislativní úpravy dočká i předkupní právo na nemovitosti, které by v této oblasti mohlo být účinné, na druhou stranu má ale i řadu negativních dopadů, jež by výrazněji zkomplikovali prodeje nemovitostí.
Omezení pro nakládání s daty z katastru nemovitostí by přineslo okamžitou výhodu také pro samotný portál, jenž trpí technickými problémy. Vysoké vytěžování dat totiž ovlivňuje funkčnost systému pro běžné uživatele. Regulace celého procesu je tedy nejen otázkou ochrany osobních údajů, ale i efektivního fungování systému. Novela zákona by tak prospěla vlastníkům nemovitostí i úřadu.
Redakce AD
Foto: canva.com
