Penzijní fondy by mohly investovat do bydlení, což by mohlo podpořit bytovou výstavbu v Česku. Počítá s tím pozměňovací návrh, který 16. dubna přijala sněmovna v souvislosti se schválením nového zákona o podpoře bydlení. Návrh vznesl poslanec Jiří Havránek a předtím ho nastínil ministr financí Zbyněk Stanjura. Další přijatou novinkou je, že by si poplatníci mohli snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo.
Všechny investice penzijního fondu do bydlení by nesměly přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. „Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devět miliard, do pěti let až 20 miliard. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl začátkem března ministr Zbyněk Stanjura.
„Možnost investovat do nemovitostí vítáme jako užitečné rozšíření nástrojů, které mohou dlouhodobě přispět ke zhodnocení úspor účastníků,“ řekla generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková. Investice do nemovitostí se podle ní hodí především pro vyvážené fondy, které dnes spravují asi 90 miliard korun. Vzhledem k očekávanému zhodnocení od tří do pěti procent je tento nástroj vhodný pro investory hledající stabilní výnos při rozumné míře rizika, dodala.
Další přijatý pozměňovací návrh, který s Havránkem předložil i ministr Stanjura, umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí.
Podle loňského Indexu prosperity a finančního zdraví zpracovaného Českou spořitelnou a portálu Evropa v datech byla dostupnost a kvalita bydlení v ČR loni pátá nejhorší mezi státy EU. Mezi evropskou sedmadvacítkou byla ČR na 23. místě a proti roku 2023 si pohoršila o jednu příčku. Důvodem jsou především rostoucí náklady na bydlení a nedostatečná výstavba. Loni se podle údajů Českého statistického úřadu začalo v ČR stavět 36 477 bytů, což byl meziroční nárůst asi o dvě procenta. Počet dokončených bytů se naproti tomu propadl o pětinu na 30 311 bytů.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
