Poslanci by na plénu sněmovny měli projednat novelu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), která má odlehčit věznicím. Na konci února byla přeplněná kapacita celkem v 16 z nich. Navíc Česká republika dlouhodobě udržuje mezi evropskými státy vrchní příčku s nejvyšším poměrem počtu vězňů na obyvatele. Novelu řešili zákonodárci minulý týden, 19. března, na Ústavně-právním výboru. Ombudsman považuje za důležité ji co nejdříve projednat a schválit ještě v tomto volební období.
Připravovaná novela trestního zákoníku je součástí legislativního plánu vlády a přináší zásadní změny, díky nimž by měl klesnout počet vězňů. Významným krokem k tomu je přehodnocení některých trestných činů a snížení ukládaných trestů, které bývají někdy v naprostém nepoměru k závažnosti postihované kriminality. „Nemá smysl posílat za mříže lidi, kteří se například opakovaně dopustili drobné krádeže či nezaplatili výživné. Zde by byl účinný jiný druh sankce, třeba pokuta, s čímž zmíněná novela počítá. Protože se tímto problémem a jeho důsledky zabýváme řadu let, jsem velmi rád, že konečně vidíme nějaký posun,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Ombudsman Stanislav Křeček – spolu se svým zástupcem – naposledy řešil problematiku vězeňství s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem v dubnu 2024. Všichni se shodli na tom, že je potřeba připravit a projednat novelu zákona tak, aby skutečně došlo ke snížení negativních jevů přeplněných věznic. „Musíme si uvědomit, že další nadužívání kapacit věznic s sebou nese příliš mnoho rizik. Nemá tedy smysl přilévat oleje do ohně. Mnohdy zde nedojde ani k nápravě a převýchově vězně, což by mělo být primárním cílem odnětí svobody. Naopak, efekt pobytu je často opačný. Považuji proto za velmi důležité, aby poslanci stihli probrat novelu co nejdříve. Další plýtvání času bude stát zbytečné výdaje, které půjdou z kapes daňových poplatníků,“ uvedl ombudsman. S tím souvisí nedostatek personálu ve věznicích i nemožnost navýšit podlahovou kapacitu cel na jednoho vězně tak, aby to odpovídalo evropskému standardu.
Jaké jsou konkrétní negativní dopady přeplněných vězení?
- Výkon trestu neplní účel převýchovy a nevede k nápravě či minimalizaci rizika recidivy po propuštění vězně
- Nedostatek personálu, vysoké nároky na personál
- Zvýšené napětí a častější výskyt šikany
- Zastrašování a násilí mezi odsouzenými
- Potencionální vznik „nekalých spolčení“, která jsou nebezpečná pro život ve věznici, ale zasahují také do života po propuštění
- Omezování soukromí vězňů a zhoršené podmínky pro provádění řádného dozoru
- Nesplnění evropských standardů, které se týkají minimální podlahové plochy na jednoho vězně v cele
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Ilustrační foto: VS ČR
