Struktura trestné činnosti se podle Vondráška oproti předchozím letům nijak zvlášť nezměnila. Pořád podle něj platí, že více než 54 procent trestných činů jsou trestné činy majetkové. Pokles zločinnosti zaznamenali policisté ve většině krajů, stoupla ale v Jihomoravském a Pardubickém.
Vražd se loni stalo 151, o osm méně než v předchozím roce. Pachatelé dokončili 69 z nich, o zbytek vražd se pokusili nebo je připravovali. Motivem převážné většiny těchto trestných činů byly osobní vztahy.
O šest procent se meziročně snížila majetková kriminalita, mírně ale vzrostla kriminalita hospodářská. Největší podíl na této zločinnosti mají podvody a úvěrové podvody.
Nepatrně pak podle náměstka pro kriminální službu a vyšetřování Tomáše Kubíka klesla kyberkriminalita. Trestná činnost páchaná v kyberprostoru tvořila loni 10,7 procenta celkové registrované kriminality. Policisté předpokládají, že za mírným poklesem stojí i zvýšená preventivní činnost. Potenciální oběti jsou díky ní ostražitější. Kriminalisté objasnili 15,4 procenta zločinů a přečinů na internetu. „Jsme jedním z mála států, kde se daří otáčet negativní trend nárůstu internetové kriminality,“ uvedl náměstek.
Pachatelé svou trestnou činností způsobili loni škodu ve výši téměř 31 miliard korun. Škoda vzrostla oproti roku 2023 o 7,5 miliardy a je nejvyšší za posledních pět let.
Násilná zločinnost nenarostla podle policejního prezidenta kvůli přímým útokům na lidi, stoupl ale počet nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a vydírání. „Mnohdy jsou tyto činy spojené i s útoky na sociálních sítích,“ uvedl Vondrášek. Pro policii je pak složité zjišťovat identitu pachatelů.
