Již 13. ročník odborného kongresu Právní prostor se uskutečnil ve dnech 27. a 28. května 2025 v hotelu Jezerka na Seči u Chrudimi. Tradiční právní setkání nabídlo i letos řadu přednášek o nejaktuálnějších tématech a výzvách současné právní praxe. V pestrém programu se během dvou dnů objevily přednášky z oblasti pracovního práva, trestního práva nebo práva a umělé inteligence. Ani letos však nechyběl oblíbený justiční blok, ve kterém se slova ujali vrcholní představitelé českého soudnictví. Celý kongres letos již po desáté moderoval Michal Vávra.
Pracovní právo aktuálně
Úterý bylo nabité informacemi. První přednáškový blok kongresu Právní prostor byl zaměřen na pracovní právo. Úvodních dvou přednáškových témat se zhostil Jakub Tomšej. V přednášce s názvem Vybrané praktické dopady flexinovely zákoníku práce se zaměřil na změny přicházející s flexinovelou, kterou více než za flexi považuje za performativní novelu. V rámci druhé přednášky „Transpozice směrnice o transparentnosti v odměňování“ mimo jiné upozornil na regionální odměňování, u kterého podle směrnice platí, že pokud existuje jediný zdroj, tak by se pro účely nároku odměňování různé entity měly považovat za jednoho zaměstnavatele. Řada zaměstnavatelů se však podle jeho slov bude snažit nastavit podmínky tak, aby to jako jediný zdroj nevypadalo.
Třetí přednášku na téma „Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr“ přednesl Michal Peškar, který ve svém příspěvku hovořil zejména o změnách v těchto dohodách. Novinkou, která v oblasti DPP a DPČ stojí za pozornost je, že všichni mladiství budou muset před vznikem DPP nebo DPČ absolvovat povinné vstupní lékařské prohlídky.
Pracovněprávní přednáškový blok uzavřel Tomáš Procházka přednáškou o doručování a elektronizaci v pracovním právu s názvem „Od pěstního klínu k elektronickému podpisu“, ve které popsal vývoj v řešení elektronizace a doručování v pracovním právu. Za přelomový rok považuje v této oblasti rok 2023, od kterého dokážeme elektronicky uzavírat smlouvy.
Trestní právo (nejen) v obchodní praxi
Prvním přednášejícím v rámci druhého bloku byl Tomáš Sokol, jehož příspěvek nesl název „Trestní odpovědnost statutárních orgánů za výkon funkce“. V rámci přednášky zdůraznil, že primární důkazní povinnost leží v této oblasti na straně obžalovaného a často chybí dostatečné předchozí analýzy, které by statutární orgán mohl předložit. Následoval příspěvek Petra France, který svou přednášku s názvem „Vyplácení odměn jednatele jako trestný čin“ podložil reálným případem zločinu zpronevěry a konstatoval, že pouhé porušení ekonomických pravidel netvoří automaticky trestný čin, trestný čin z tohoto porušení dělá úmysl.
Následoval vstup s názvem „Aktuální (revoluční?) novelizace trestních předpisů s důrazem na trestní řád a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“, který přednesl Lukáš Bohuslav. V průběhu přednášky představil změny v trestních předpisech, upozornil na problematiku dlouhých trestních řízení a přiblížil posluchačům účel posílení ukládání peněžitých trestů.
Blok zabývající se trestním právem zakončila Lucie Hrdá. Její přednáška nesla název „Byly změny trestání sexualizovaného násilí nutné nebo jen aktivisticky vynucené?“ Tuto otázku následně zodpověděla – dle jejího názoru změna nebyla aktivistická, ale byla přijata na základě nových poznatků týkajících se způsobu, jakým oběti prožívají trestnou činnost a jakým způsobem se proti ní mohou bránit. V této souvislosti uvedla například reakci v podobě zamrznutí oběti. Za nejdůležitější změnu považuje úpravu bezbrannosti, díky které je nově dítě do 12 let nevyvratitelnou právní domněnkou považováno za bezbranné.
Právo a umělá inteligence
Poslední přednáškový blok prvního kongresového nesl název Právo a umělá inteligence. Dalibor Kovář v rámci něj ve své přednášce „AI a právo: Budoucí výzvy pro české soudy“ zmínil, že AI je právní realita, na kterou se české soudy musí připravit. Dle jeho slov je v tuhle chvíli důležité hlavně školit a dostat znalost ohledně AI k soudcům a odbornému personálu, protože spory v této oblasti budou technicky složité. Po jeho příspěvku se ujali slova Jindřich Kalíšek a Zdeněk Kučera, kteří svou společnou přednášku nazvali „Abeceda implementace AI“. Podle písmen abecedy pak komplexně postupně hovořili o implementaci nástrojů AI. Písmeno A například představovalo Akt o umělé inteligenci, písmeno B BIAS, písmeno C compliance a takto pokračovali dále v abecedě implementace AI. Ale rozhodně se nejednalo o suchý výčet jednotlivých částí implementace – celý příspěvek byl doplněn praktickými a vtipnými ukázkami toho, co AI dokáže a čeho je potřeba se vyvarovat.
Večerní program: zábava, networking i etiketa
První den kongresu nabídl účastníkům tři přednáškové bloky, ale také večerní program. Během večera proběhlo nejen slavnostní vyhlášení výsledků studentské soutěže Ukaž svou kreativitu XII. a nejčtenějšího článku portálu Právní prostor, představení novinky CODEXIS AI a slosování tomboly o hodnotné ceny od partnerů kongresu, ale i vystoupení „Etiketa vážně i nevážně“, které Radim Martynek zaměřil na jednání s nebinárními osobami. V rámci svého vystoupení například diváky poučil o tom, jaké povolání je genderově nejvíce vyvážené. Je to svářeč – na každého svářeče připadá přesně jedna svářečka. Došlo ale i na praktické otázky týkající se například správného oslovování. Pak už účastníky kongresu čekala jen zábava, tanec a možnost navázat kontakty s dalšími hosty z širokého spektra právnických profesí. V rámci večera, ale i celého kongresu samozřejmě nechybělo výborné občerstvení.
Právo a umělá inteligence
Druhý kongresový den programově navázal na poslední blok předchozího dne Právo a umělá inteligence. V ranních přednáškách přednášející upřeli pozornost na možné problémy číhající v rámci digitálního prostoru. Přednáškový blok otevřel Ondřej Běhal příspěvkem „Od dynamitu k DDoS aneb co mají společného most u Remagenu a provozovatel distribuční soustavy?“ Zaměstnanci podle jeho slov představují v digitálním prostoru největší hrozbu pro uchování integrity společnosti.
Druhé přednášky se následně ujal Otakar Foltýn. V rámci příspěvku „Právo v moderním informačním prostředí“ například zmínil, že se nacházíme v době, kdy máme poprvé v historii možnost informace šířit zadarmo a problém spočívá v tom, že drtivá většina lidské komunikace se prolíná do digitálního prostředí. V rámci přednášky mluvil také o záměně cenzury s omezením dosahu na sociálních sítích.
Tento programový blok, ostatně stejně jako předchozí, vyvolal poměrně živou diskusi zaměřenou především na praktické otázky rizik, kterým v digitálním prostoru čelíme.
Aktuální otázky justice
Celý kongres Právní prostor 2025 uzavřel justiční blok. V tomto přednáškovém bloku již tradičně vystoupili čelní představitelé českého soudnictví. Jako první hovořil Karel Šimka, který ve své přednášce s lehce provokativním názvem „Právo není nic“ konstatoval, že právo není nic, pokud za ním nestojí efektivní schopnost právo prosadit. Zdůraznil také, že právo je víra v právo a do své řeči zahrnul i pohled na několik kontroverzních kauz. Na přednášku Karla Šimky následně navázal Petr Šuk s příspěvkem „O legalitě, legitimitě a velikosti razítka“, který ve svém slovu posluchačům nabídl poměrně kritický pohled na fungování Ústavního soudu.
Dalším přednášejícím byl Libor Vávra. Jeho přednáška na téma „Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky)“ byla zaměřená na důvěru v soud skrze etiku představitelů soudnictví. Posledním řečníkem nejen justičního bloku, ale i celého kongresu Právní prostor 2025 byl Petr Vojtek. Ten se ve své přednášce s názvem „Konec znalecké činnosti v Čechách“ zabýval velmi aktuálním tématem nízkého počtu soudních znalců a jejich dalším úbytkem nejen v souvislosti s povinností tzv. přelicencování stávajících znalců.
Přednáškový blok Aktuální otázky justice tak uzavřel Kongres právní prostor 2025, který přinesl v rámci čtyř témat velmi pestrou paletu názorů, postřehů a nových informací, které našly odezvu nejen při diskusích v zaplněném kongresovém sále, ale i v následných již méně formálních debatách. Organizátorům se podařilo najít aktuální a zajímavá témata, zachovat pestrost přednášejících v jednotlivých blocích a vytvořit příjemnou a komunikativní atmosféru. Těšme se na příští ročník, do kalendářů si již nyní můžete poznačit jeho datum: 28. – 29. 4. 2026.
Kamila Stinglová, Právní prostor
Foto: Právní prostor
