„Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě,“ napadne mnohé při čtení právních textů. A to nejen laiky, ale i samotné právníky. Často se setkáváme s tím, že jsou právní texty nepřehledné, dlouhé a zbytečně komplikované, při prvním čtení nesrozumitelné, je třeba se vracet na začátek a hledat souvislosti. Je to skutečně nutné? Tuto otázku si položili také Štěpán Janků, asistent soudkyně Ústavního soudu, a Marek Zima, soudce Městského soudu v Praze, kteří na workshopu pořádaném ČAK v paláci Dunaj názorně předvedli, že i složité věci je možné podat jednodušší formou, přehledně a nekomplikovaně. Stačí vědět, jak na to.
Na praktickém workshopu pro advokáty na téma „Přesvědčivé právní psaní: jak si získat čtenáře na svou stranu?“ lektoři Štěpán Janků a Marek Zima na konkrétních příkladech ukázali, že i složité věci lze podat snadněji, kratší formou a srozumitelně. Přítomní advokáti si na konkrétních právních textech, které se dnes v právní praxi běžně používají, sami mohli vyzkoušet mnoho dalších variant, jak text zjednodušit, aniž by ztratil cokoli podstatného ve svém obsahu a ucelenosti sdělení. Zkrátí se tak čas pro všechny zúčastněné, pro pisatele i čtenáře, usnadní se vzájemné porozumění, pochopení a v konečném důsledku i kvalitní výsledek celého procesu.
A jak psát i složité zprávy jednoduše a srozumitelně? Prvotně si položte otázku, komu text píšete, kdo bude jejich příjemce, aby sdělení bylo pro něj srozumitelné. Zda jde o text pro soudce, nebo pro klienta, tedy laika. Zeptejte se sami sebe: rozuměl bych tomuto textu na začátku prvního ročníku studia práv? Zkuste se vcítit do role toho, kdo bude text číst.
Právní texty mají často příliš dlouhé věty, které pak ztrácejí na srozumitelnosti. Lektoři ukázali i konkrétní ukázky, kdy jedna věta měla dokonce několik stran. Extrémním příkladem byla věta na 28 stran bez tečky. V tom už se čtenář opravdu ztrácí. Je lepší psát věty kratší, častěji používat tečky, nejenom čárky, čtenář pak neztrácí kontinuitu a pozornost.
Důležitá je i grafická úprava a přehlednost textu, čtenář lépe vstřebá informace, pokud je text členěn na jednotlivé odstavce. Tematické celky je dobré oddělit nadpisy a podnadpisy, které napoví, čeho se následující část týká. Pro lepší vnímání a přehled je dobré využívat odrážky, číslování, důležitou informaci je možné umístit doprostřed textu, aby se na ni čtenář zaměřil.
Co vám nejvíc vadí vadí na tom, jak píší soudci? Nejlepší inspirace pro vlastní texty
Nejrůznějších postupů, návodů a pomůcek ukázali na workshopu lektoři celou řadu. Každý si v tom může najít právě to, co mu bude nejlépe vyhovovat a bude mu dávat smysl. Jak řekl Štěpán Janků, který se o psaní právních textů dlouhodobě zajímá, sám přistupuje k návrhům, jak psát právní texty srozumitelně, s velkou pokorou. Protože každý má své vlastní zkušenosti, někdo větší, někdo menší, důležité je být otevřený diskusi o tom, že ke vzájemnému snadnějšímu porozumění a pochopení je možné přispět nekomplikovanými a jednoznačnými sděleními, což je pak výhodou pro všechny strany.
„Brzy po nástupu na práva jsem upadl do spárů právničtiny. Začal jsem psát ve spletitých větách, používat cizí slova a odosobněné fráze. Rozhodl jsem se to změnit. Teď pomáhám k psaní účinných právních textů i ostatním,“ říká Štěpán Janků, který si kolegy lektora, soudce Marka Zimy, všiml poprvé ve chvíli, kdy četl jeho zprávu a prohlásil: „To je ale pěkně napsaný text.“ Pak se jejich cesty spojily a dnes mají společné semináře, kde každý přispívá svou vlastní zkušeností i zážitky z praxe.
A zapojují i ostatní. „Co vám nejvíc vadí na tom, jak píší soudci?“ zeptal se advokátů na semináři Marek Zima. „Nesmyslně dlouhé věty, nepoužívání odstavců, délka vět a nejasnost myšlenek, nepřehlednost, nestrukturovaný text…“ a mnoho dalších postřehů z vlastní zkušenosti nabídli okamžitě advokáti jako odpověď. A přesně takto by měl každý hned na začátku přemýšlet při psaní vlastních právních textů. Psát je třeba tak, aby tomu rozuměli příjemci informací, tedy i klienti, kteří nejsou právně vzdělaní. Nejde přitom o zestručňování na úkor obsahu a přesnosti, to si všichni přítomní na mnoha rozličných konkrétních příkladech mohli sami jednoduše vyzkoušet.
Při přesvědčování nejde jen o silné argumenty, ale i o to, zda je umíme dobře podat
Mnoho právních textů začíná rozvláčně a dlouho není patrné, o čem zpráva vlastně je. Dokladem byla ukázka řady konkrétních právních textů z praxe. Dobré je tedy začínat tím podstatným hned v úvodu, čtenář pak neztrácí pozornost, pokud ví, co ho čeká a čeho přesně se věc týká. A vždy platí, že krátké věty a odstavce, členění a grafická úprava přispívá k lepšímu porozumění.
A že to jde, přesvědčili lektoři na workshopu ČAK v Paláci Dunaj 6. května naprosto jednoznačně všechny zúčastněné hravou a zábavnou formou. Na řadě praktických ukázek a cvičení ukázali, jak snadno lze předat i složité myšlenky srozumitelně. Předvedli, jak co nejlépe pracovat se závěry judikatury a právních předpisů, jak vlastní texty zestručnit, zpřehlednit a zajistit, že se budou dobře číst, jak v nich to podstatné zdůraznit či naopak něco jiného oslabit…
Protože při přesvědčování nezáleží jen na tom, jak silné máme argumenty, ale také na faktu, zda je umíme dobře, přesvědčivě a srozumitelně podat. A právě o tom tento seminář byl, advokáti si z něj odnesli mnoho tipů a návodů, jak postupovat a dostali i doporučení na řadu knih, ze kterých lze také čerpat.
Společně pak všichni vyjádřili naději, že tento trend zjednodušování právních textů snad bude pokračovat i v praxi a právníci se budou se srozumitelnými a stručnými texty setkávat stále častěji.
Redakce AD
Foto: redakce AD
