Trendem všudypřítomné digitalizace a nástroji, jež mají umožnit veřejnosti i analogový život a způsoby komunikace, se zabýval kulatý stůl „Právo na nedigitální život“, který se konal v úterý 11. února 2025 pod záštitou Ústavě-právního výboru v prostorách Senátu PČR. Více než čtyři desítky účastníků v diskusi popisovaly největší problémy digitální komunikace a pokoušely se nalézt řešení.
Seminář moderovala senátorka Daniela Kovářová, která v úvodu kulatého stolu zmínila, že pro mnohé je elektronická forma komunikace výhodná a že ji obrovská část veřejnosti s nadšením používá. Ne všichni však mají zájem elektronicky komunikovat vždy a povinně, neboť si chtějí svobodně vybrat vlastní způsob – někdy digitální, jindy osobní nebo poštovní. Volání po možnosti výběru je slyšet stále častěji z mnoha stran, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Kulatý stůl tak zahájil sérii debat a hledal nejvhodnější cestu pro Českou republiku.
Senátor Zdeněk Hraba apeloval na nutnost legislativního posílení ochrany hotovosti, v čemž ho podpořila řada dalších diskutujících, například makroekonom Martin Slaný. Ten podotkl, že digitalizace je specifickou formou regulace. Předseda Ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň naopak nezbytnost přijetí legislativních změn nevidí. Emeritní ústavní soudce David Uhlíř zmínil nález Ústavního soudu, který poskytl ochranu účastníkovi, jenž soudu doručil podání jiným způsobem, než jaký mu určil správní orgán. Podle tajemníka Senátu Jana Kysely jde o téma nejen právní a ekonomické, ale zejména politické. Ústavní právník Karel Klíma plédoval za rovnováhu respektující právo člověka na citlivost a ohleduplnost. Další vysokoškolský pedagog Zdeněk Koudelka upozornil v souvislosti s rozšiřující se digitalizací na právo na ochranu soukromí, jež ale půjde stále problematičtěji zajistit i chránit. Mnozí diskutující citelně postrádají jednotnou digitální politiku státu spolu s nutností posilování digitální gramotnosti. Advokát Tomáš Nielsen zmínil digitalizaci jako vznik nového světa kopií s riziky krádeží, terorismu či zneužití.
Účastníci se shodli na obsahu zvoleného tématu, tj. na zachování svobodné volby komunikace s tím, že je třeba hledat vhodnou formu přístupu státu. Nejde přitom o volbu mezi dvěma zly ani o rozhodování mezi dvěma vzájemně se vylučujícími variantami. Otázka případné změny ústavních či jiných předpisů bude ještě předmětem dalších debat, nicméně právo na nedigitální život je součástí ochrany lidské důstojnosti a nedotknutelnosti osoby a práva na důstojný život. Nejde o to omezovat smluvní volnost občanů, podnikatelů a soukromých subjektů ani jejich právo rozhodovat se, zda budou postupovat a podnikat fyzicky, online či poštou, hotově nebo bezhotovostně. Stát by však měl při své komunikaci s občany zachovat lidský přístup, resp. model založený na svobodné volbě způsobu kontaktu a neměl by postihovat ani ztěžovat nedigitální alternativy. Podporu pro tuto variantu lze najít i řadě dokumentů Evropské unie, například v usnesení Evropského parlamentu o digitální propasti.
V brzké době bude z příspěvků přednesených na kulatém stole vydán sborník v tištěné i elektronické verzi. Zájemci o tento sborník mohou kontaktovat senátorku Danielu Kovářovou (kovarovad@senat.cz).
JUDr. Daniela Kovářová, senátorka
Foto: archiv autorky
