Prezident Petr Pavel vetoval dne 17. února 2025 spornou novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, a některých dalších zákonů, podle níž se mají letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent a soudcům a státním zástupcům mají s ohledem na zvyšování v minulých letech prakticky stagnovat. Informovala o tom Kancelář prezidenta republiky. Novelu tak dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
Prezidenta k vetování novely vyzvaly Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců, podle nichž je úprava platů v justici v rozporu s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS).
Prezident Pavel se u platové novely neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na letošní rok. V dopise předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové kritizoval i nežádoucí retroaktivitu.
Vládní platová novela je podle Pavla opět jen přechodným řešením. Jako špatné řešení ale vnímá i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků. Platy veřejných činitelů by se podle Pavla měly upravovat automaticky v závislosti na výkonnosti ekonomiky a platové a mzdové hladině ve společnosti.
Hlava státu podruhé využila svou pravomoc vrátit zákon Parlamentu. V září Petr Pavel vetoval novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), podle které by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Sněmovna poté veto přehlasovala.
Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opozice neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nakonec nepřijal žádné usnesení. Prezident ji proto dostal k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončila v neděli.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. ÚS loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Nynější novela zákona podle zástupců Soudcovské unie opakuje pro letošek vůči soudcům snížení, které ÚS zrušil. Zákon navíc podle nich působí zpětně, protože se týká lednových platů. Podle žalobců předpis porušuje principy právního státu. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium.
Novela do zákona koeficient tři vrací. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109 516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
Z výpočtu z předlohy vyplývá, že se plat například řadového zákonodárce zvýší letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Plat prezidenta republiky bude činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
