Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O’Flaherty se tento měsíc obrátil na české ústavní činitele s požadavkem prodloužit platnost zákona o jednorázových kompenzacích pro neoprávněně sterilizované osoby. V dopisech adresovaných předsedům obou komor českého parlamentu Miloši Vystrčilovi a Markétě Pekarové Adamové a také premiérovi Petru Fialovi poukazuje O’Flaherty na nedostatky při aplikování zákona. Jeho prodloužení má zajistit, že všechny oběti mohou účinně uplatnit právo na odškodnění.
S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od roku 2022, ale platnost zákona má vypršet 1. ledna 2025. „Po tomto datu oběti nucené sterilizace z let 1966 až 2012, většinou romské ženy, už nebudou oprávněny o odškodnění žádat,“ upozorňuje O’Flaherty české ústavní činitele v dopisech, které má ČTK k dispozici.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix a také poslankyně Helena Válková přitom tento měsíc podali návrh na prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci, a to o dva roky.
O’Flaherty připomíná, že už jeho předchůdkyně Dunja Mijatovičová po loňské návštěvě České republiky vyjádřila některé obavy ohledně fungování mechanismu odškodňování. Konkrétně jde o nejasnou metodologii posuzování žádostí, neúměrné zatěžování obětí důkazním břemenem a nedostatek lidských zdrojů a expertní podpory na ministerstvu zdravotnictví, které žádosti vyřizuje. Už Mijatovičová proto doporučila zvážit prodloužení kompenzačního mechanismu, a tedy i příslušného zákona.
O’Flaherty píše, že i soudy identifikovaly nedostatky v kompenzační proceduře a její aplikaci, zejména v souvislosti s požadovaným dokazováním a důkazním břemenem uvaleným na oběti.
„Také se ke mně dostaly zprávy, že oběti, které žádaly o odškodnění v rané fázi, byly v méně příznivém postavení než ty, které žádaly později. Dělo se to v důsledku vývoje precedenčního práva, kdy soudy zvrátily negativní rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, čímž ministerstvu poskytly dodatečné právní poučení,“ zdůrazňuje O’Flaherty v dopise zaslaném předsedům obou parlamentních komor i v dopise premiéru Fialovi.
„Ve světle výše zmíněného vás uctivě žádám, abyste využil svých pravomocí a urychleně inicioval legislativní změny k prodloužení zákona na dobu dostačující k zajištění přístupu všech obětí,“ napsal Fialovi komisař Rady Evropy, který také doporučil odstranění nastíněných procedurálních nedostatků a vyjádřil přesvědčení, že české úřady budou nadále hovořit s oběťmi a příslušnými organizacemi.
Ženy, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300 000 korun. Ministerstvo zdravotnictví eviduje přes 2000 žádostí, přičemž v době vzniku zákona byl odhad 400. Dosud je kladně vypořádaných asi 700 žádostí.
Zdroj: ČTK
Foto: pexels.com
