Senát se zřejmě kvůli zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem postaví za opatření k posílení národní bezpečnosti zemí EU a jejích vnějších hranic. Na opatření by se nevztahovalo právo na azyl nebo zákaz hromadného vyhošťování. Vláda by podle senátního bezpečnostního výboru měla opatření na evropské úrovni podpořit a zároveň podniknout konkrétní kroky k posílení národní bezpečnosti. Senátní evropský výbor 18. března doporučil rámec pro opatření vzít na vědomí i s ohledem na ohlášenou novelu azylového zákona.
Výjimečná opatření mají být podle sdělení Evropské komise „přiměřená a vhodná k řešení hrozby, kterou Rusko a Bělorusko představují, a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné“. Zároveň „musí být cílená, přizpůsobená konkrétním okolnostem a omezena pouze na nezbytně nutnou dobu“.
Ředitelka odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Pavla Novotná senátorům řekla, že opatření jsou reakcí především na snahu Ruska a Běloruska vytvořit umělou migrační trasu pro běžence z asijských zemí zejména přes Pobaltí, Polsko nebo Finsko. Devět desetin nelegálních migrantů má ruské studentské nebo turistické vízum, jsou vybavováni žebříky a dalšími nástroji k překonání hraničních bariér. Loni se počet nelegálních příchozích na hranice mezi EU a Běloruskem výrazně zvýšil o 66 procent v porovnání s předchozím rokem, podotkla Novotná.
Komise označila zneužívání migrantů jako zbraně jako „hybridní válečnou taktiku“, která ohrožuje nejen národní bezpečnost a svrchovanost členských států, ale také bezpečnost a integritu schengenského prostoru a bezpečnost EU jako celku. Jejím cílem je rovněž podle komise oslabení podpory, kterou EU poskytuje Ukrajině v její obraně proti ruské agresi.
Chystaná azylová novela by v návaznosti na migrační pakt EU měla zavést zrychlení azylového řízení a soudních procesů v případech odvolání proti rozhodnutí o azylu, rychlejší vyhošťování cizinců, kteří nemají právo setrvat na území Česka, nebo detenci na vnější hranici. Česko hranice se státy mimo EU nemá, výjimkou jsou mezinárodní letiště.
Novela má podle Ministerstva vnitra omezit podávání žádostí o azyl pro osoby, které se tím snaží vyhnout vyhoštění nebo jsou předmětem extradice. Má zavést povinnost pobytu v azylových zařízeních, možnost úředního určení místa pobytu a snížení standardů pro žadatele o azyl. Omezení se týká například rozsahu státem hrazené zdravotní péče a materiálních benefitů v případě problémového chování žadatele.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
