Občanský zákoník patrně bude obsahovat výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má přispět k lepší ochraně jeho obětí. Policisté, justice i intervenční centra by díky změně, kterou 26. února schválil Senát hlasy 60 z 68 přítomných členů, měli postupovat v obdobných případech domácího násilí stejně. Novelu, která prodlužuje například i dobu vykázání z domova, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Domácím násilím bude podle předlohy „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.
Domácí násilí patří z hlediska výskytu k nejrozšířenějším formám násilí vůbec. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že s domácím násilím v České republice má zkušenosti až 40 procent populace. Podle dat z roku 2022 má zkušenost s domácím násilím téměř 30 procent žen a 12 procent mužů. Ve většině případů se jednalo o násilí ze strany partnera, u 17 procent ze strany jiných členů rodiny. Na policii se obrátí jen každá pátá oběť.
„Jsem rád, že Senát podpořil a schválil vládní návrh zákona, na kterém jsme od začátku spolupracovali. Chtěli jsme mj. reagovat na přetrvávající míru domácího násilí v české společnosti a sjednotit přístup k této problematice ze strany subjektů, které se podílejí na jeho řešení,“ uvedl na tiskové konferenci při příležitosti schválení zákona ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Novela občanského zákoníku zavádí jednotnou definici domácího násilí, posiluje práva obětí v občanskoprávním a přestupkovém řízení a zlepšuje ochranu obětí při využívání institutu vykázání podle zákona o Policii ČR.
Dochází tedy například k zakotvení definice domácího násilí do občanského zákoníku, ke stanovení povinnosti soudů při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů přihlédnout ke skutečnosti, že se jeden z manželů, resp. rodičů dopouštěl domácího násilí.
Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) mají povinnost srozumitelně informovat domácím násilím ohrožené dítě o jeho právech. Doba vykázání se prodlouží z 10 na 14 dní a Policie ČR je povinna při vykázání zabavit vykazované osobě zbraň. Zavedeno je také právo na důvěrníka v rámci přestupkového řízení.
Správní orgán má povinnost chránit v přestupkovém řízení osoby přímo postižené přestupkem před druhotnou újmou (tzv. sekundární viktimizací). Využitelnost předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí se rozšiřuje i pro osoby, které s obětí nesdílí společnou domácnost, například pro bývalé partnery nebo rodiče společného dítěte.
Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte. Obětí může být člověk, jehož domácnost násilník dlouhodobě a opakovaně navštěvuje, a nikoli naopak.
Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem doposud nepanovala shoda v tom, co je domácí násilí ani kdo je jeho obětí. Jednotný výklad nezastávaly jednotlivé instituce, například policie a orgány sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozcházel, zásadní byly například i regionální rozdíly.
OSPOD řeší každým rokem přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté kvůli násilí vykážou z bydliště přes 1200 lidí ročně. Na policii se přitom podle odhadů obrátí pouze každá pátá oběť domácího násilí. Nejčastěji se oběti svěřují někomu z rodiny, pětina z nich se obrátí na psychologa či psychiatra.
Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva,com
