Možnost investovat do bydlení, což by mohlo podpořit bytovou výstavbu v Česku, zřejmě dostanou penzijní fondy. Počítá s tím jedna z úprav novel navazujících na nový zákon o podpoře bydlení, kterou senátní Výbor pro sociální politiku doporučil schválit beze změn. O obou předpisech – tedy návrhu zákona o podpoře bydlení a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení – bude horní parlamentní komora rozhodovat na své 10. schůzi ve středu 21. května 2025.
Novely rovněž umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců. Další novinkou má být to, že by si poplatníci mohli od základu daně z příjmů odečítat nejen úroky z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Zásadní přitom bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí.
Terčem kritiky se stalo ustanovení, podle něhož by vlastník nemovitosti mohl komunikovat s nájemcem bytu prostřednictvím datové schránky, byť pro fyzické osoby nejsou povinné, a případně mu tak doručit i výpověď z bytu, upozornila předsedkyně senátního podvýboru pro bydlení Hana Kordová Marvanová. Podle ní takto mohou být ohroženi hlavně senioři, což by chtěla dodatečně upravit. Podle Ministerstva pro místní rozvoj mají majitelé bytů postupovat přiměřeně.
Investice penzijního fondu do bydlení by podle předlohy nesměly přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku.
„Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devět miliard, do pěti let až 20 miliard. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle generální ředitelky Generali penzijní společnosti Jany Zelinkové se investice do nemovitostí hodí především pro vyvážené fondy, které nyní spravují asi 90 miliard korun. Vzhledem k očekávanému zhodnocení od tří do pěti procent je tento nástroj vhodný pro investory hledající stabilní výnos při rozumné míře rizika, dodala.
Sociální výbor také doporučil přijetí zákona o podpoře bydlení beze změn, jeho podvýbor pro bydlení za stěžejní považuje dořešení otázky financování obcí a krajů v souvislosti se zaváděním nových opatření. Komunální politici z řad zákonodárců měli obavy z personálního a kapacitního zajištění systému. Naproti tomu senátní Hospodářský výbor se na podpoře zákona neshodl a nepřijal k němu žádné doporučení. Z devíti přítomných členů výboru hlasovali pro kladné stanovisko jen dva, ostatní členové výboru se zdrželi.
Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Předpis pomůže 14 000 rodinám ročně, řekl senátorům ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Sněmovna ale počet kontaktních míst snížila na zákonem stanovených 115, které budou vznikat hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Ostatní obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.
Předpis má také stanovit, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Předpis počítá i s takzvanou překlenovací asistencí po uplynutí dvouleté podpory klientovi. Pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít podle zákona dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima, což je podle opozice nepřiměřené zúžení. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Kulhánek uvedl, že okruh byl stanoven na odborném základě, který bude možné upravovat formou nařízení vlády. Okruh se bude týkat například samoživitelek s příjmy zhruba 30 000 korun měsíčně nebo domácnosti s dvěma dospělými s příjmem 40 000 korun měsíčně.
Podle loňského Indexu prosperity a finančního zdraví zpracovaného Českou spořitelnou a dle portálu Evropa v datech byla dostupnost a kvalita bydlení v ČR loni pátá nejhorší mezi státy EU. Mezi evropskou sedmadvacítkou byla ČR na 23. místě a proti roku 2023 si pohoršila o jednu příčku. Důvodem jsou především rostoucí náklady na bydlení a nedostatečná výstavba. Loni se podle údajů Českého statistického úřadu začalo v ČR stavět 36 477 bytů, což byl meziroční nárůst asi o dvě procenta. Počet dokončených bytů se naproti tomu propadl o pětinu na 30 311 bytů.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv Senátu P ČR
