Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Poslanecká sněmovna dne 4. února 2025 opětovně schválila spornou novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat.
„Jak jsem opakovaně zdůraznil, tento zákon přijatý tímto způsobem bude minimálně soudci napaden žalobou, která před Ústavním soudem skončí,“ uvedl prezident Soudcovské unie ĆR Libor Vávra. Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna řekl, že čekal, že zákonodárci dají přednost „ústavnosti, právnímu názoru Ústavního soudu a principům právního státu“ před krátkodobým řešením. „Co se týče dalších kroků státních zástupců, budeme o jejich konkrétní podobě ještě diskutovat jak v rámci Unie státních zástupců, tak v rámci Justičního grémia a budeme je koordinovat s postupem soudců,“ dodal Foldyna.
Pro přehlasování prezidentova veta byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101. Pro novelu zvedlo ruku 102 ze 193 přítomných poslanců, proti jich bylo 91.
Prezident Pavel se ve zdůvodnění veta neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu (ÚS), na který vládní novela reagovala, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají počítat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku.
Úpravu pro letošní rok pokládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus, poznamenal před poslanci.
„Dopředu víte, že to soudci znovu napadnou u Ústavního soudu,“ vzkázal vládnímu táboru Patrik Nacher. Podle jeho kolegyně Heleny Válkové je předloha na 99,9 procenta protiústavní. „Opakovaně se nerespektují nálezy Ústavního soudu,“ řekla.
Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opozice při původním sněmovním schvalování neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nepřijal žádné usnesení. Prezidenta k vetování novely vyzvala Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. ÚS loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Novela vrací do zákona koeficient tři. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101 364 korun a pro soudce 121 685 korun. Soudcům mají platy vzrůst o zhruba 0,6 procenta, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce 109 516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky, kterou bere z paušální náhrady hlavy státu.
Sněmovna do novely vložila při jejím původním schvalování omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na nejvýše pět procent. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nebude. Poslancům a senátorům se navíc podle sněmovních úprav budou krátit platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Poslanci v předloze také důsledněji omezili platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: PS P ČR
