Na konci roku 2024 vedl Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) celkem 2666 aktivních vyšetřování, což odpovídá 38procentnímu nárůstu oproti předchozímu roku, a zabránil podvodům, které by unijní rozpočet poškodily odhadem o 24,8 miliardy eur (asi 622 miliard Kč). Více než polovina odhadovaných škod (13,15 miliardy eur, tedy zhruba 329 miliard Kč) souvisí s přeshraničními podvody v oblasti DPH, na nichž se téměř systematicky podílejí zločinecké organizace, informuje ve své výroční zprávě Úřad evropského veřejného žalobce. EPPO se v příštích letech rozšíří a začnou fungovat jeho další kanceláře ve Švédsku a v Polsku.
V roce 2024 bylo zahájeno více než 1500 nových vyšetřování, což je o deset procent více než v předešlém roce, a představuje to odhadovanou škodu ve výši 13,07 miliardy eur (327 miliard Kč). Tento nárůst je především výsledkem lepší spolupráce mezi EPPO a příslušnými vnitrostátními orgány a zaměření na zločinecké organizace, které jsou aktivní zejména v oblasti podvodů v oblasti DPH, ale také v oblasti podvodů týkajících se finančních prostředků Evropské unie.
V průběhu roku EPPO zmrazil majetek v hodnotě 849 milionů eur. Částka odpovídá stávajícímu zmrazenému majetku s ohledem na možnou konfiskaci po vynesení konečného rozsudku a představuje téměř jedenáctinásobek rozpočtu úřadu EPPO v roce 2024.
Nárůst počtu vyšetřovaných trestných činů je od zahájení činnosti EPPO, tedy od června 2021, konstantní – což podle zprávy dokazuje, že výskyt trestné činnosti proti finančním zájmům EU byl dlouho podceňován. „Před několika lety se všeobecně očekávalo, že EPPO nebude mít mnoho práce. Úřad byl navržen v malém rozsahu, aby se zabýval tím, co bylo běžně považováno za okrajovou trestnou činnost. Po více než třech letech činnosti, kdy byl odhalen celý nový rozměr trestné činnosti, je třeba kapacitu EPPO přizpůsobit realitě,“ uvedla evropská vrchní státní zástupkyně Laura Kövesiová.
V roce 2024 zpracoval EPPO 6547 oznámení o trestných činech (o 56 procent více než v předchozím roce). Z čehož více než 70 procent pocházelo od soukromých subjektů a téměř 27 procent od vnitrostátních orgánů. Pouze 1,7 procenta pocházelo od institucí, orgánů, úřadů a agentur EU, což podle zprávy svědčí o tom, že je nutné zintenzivnit odhalování a oznamování podezření na podvody.
Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje od června 2021 ve 22 zúčastněných členských státech trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Centrála EPPO sídlí v Lucemburku, na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci – v České republice tedy čeští státní zástupci, kteří se specializují na případy zneužívání unijních prostředků a odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání. Postupují při tom zcela nezávisle na vnitrostátních orgánech. Působí v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a Českých Budějovicích. Český tým vede Petr Klement, který se předloni stal náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně.
Úřad evropského veřejného žalobce v Česku řešil v roce 2024 celkem 71 nových případů, což je o 28 více než předloni. Odhadovanou škodu vyčíslil na 596 milionů eur (14,9 miliardy korun), předloni to bylo 92,6 milionu eur (2,3 miliardy).
Desítka pověřených evropských žalobců v Česku řešila k poslednímu dni loňského roku 105 rozpracovaných kauz, z toho 14 přeshraničních. Pro srovnání, celkově mělo EPPO v té době na starosti 2666 případů – meziročně o 38 procent více. Nárůst počtu případů i škody zdůvodňuje centrální EPPO lepší spoluprací s vnitrostátní orgány a zaměřením na zločinecké organizace, které podvádějí s DPH.
Nejvíce oznámení, 70, loni české EPPO obdrželo právě od vnitrostátních orgánů, dalších 34 ze soukromého sektoru a šest od evropských institucí. Živé kauzy zahrnovaly dotační podvody, ale také 12 případů krácení daně z přidané hodnoty, sedm případů praní špinavých peněz či pět případů korupce.
Evropští pověření žalobci loni v Česku vydali příkazy na zmrazení majetku v hodnotě 23,35 milionu eur (zhruba 584 milionů korun). Z toho zajistili majetek za 22,15 milionu eur (zhruba 554 milionů korun).
České soudy řešily ke konci loňského roku osm případů dozorovaných z EPPO, deset dalších kauz už skončilo prvoinstančním rozsudkem a devět pravomocným. Odsouzeno bylo 28 lidí, osvobozený zatím žádný.
EPPO v Česku od loňska dozoruje například kauzu údajného manipulování zakázek v krajských nemocnicích, zabýval se třeba také dotačním podvodem ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Do statistik se zatím nepromítla aktuální korupční kauza motolské nemocnice.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: eppo.europa.eu/creativecommons.org/licenses/by/4.0
