V roce 2024 odebraly úřady v České republice z rodin celkem 3341 dětí. Rozhodly o tom soudy. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání péče. Počet odebíraných chlapců a děvčat se postupně pomalu snižuje. Od roku 2016 klesl o 500, tedy zhruba o 13 procent. Výrazněji se propadl jen v covidovém roce 2020, po pandemii se znovu zvedl. Vyplývá to z ročních výkazů o ochraně dětí, které zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nejčastějším důvodem odebrání bylo loni zanedbávání. Zažilo ho 1964 chlapců a děvčat. Týrání a zneužívání se objevilo v 245 případech. Překážky na straně rodičů hrály roli u 1132 dětí, do zařízení či k pěstounům musely odejít kvůli pobytu rodičů v nemocnici, ve vězení či na neznámém místě. Sociální pracovníci loni navrhli odebrání 2409 dětí. Na návrh jiných osob se odebralo z rodin dalších 848 dětí. Od státních zastupitelství bylo šest návrhů, ve zbytku začal postupovat sám soud. Rozhodoval ale i o všech ostatních případech.
Statistika odebírání dětí se sleduje od roku 2016. Tehdy ministerstvo evidovalo 3841 případů. V roce 2017 jich bylo o 75 méně. V roce 2018 úřady řešily 3666 kauz a v roce 2019 pak 3579. V covidovém roce 2020 případů meziročně ubylo o 676, tedy zhruba o pětinu – bylo jich 2903. V dalším roce počet opět vzrostl, na 3081, byl ale zároveň za dobu vykazování druhý nejnižší. Úřady i soudy v nouzovém stavu omezily svou činnost. Zavřené byly školy. Nemohly fungovat sociální služby. Méně se chodilo i k lékaři. Dva roky po epidemii odebraných dětí přibývalo, loni se počet zase snížil – dosáhl 3341.
Podle nedávné analýzy iniciativy „8000 důvodů“ odebírání dětí dokážou ve většině případů zabránit intenzivní podpůrné služby a práce s rodinou. Díky pracovníkům, kteří dočasně docházeli do domácností, se podařilo zlepšit podmínky i školní docházku dětí, ale také bydlení, příjmy či zadluženost dospělých. Dvě třetiny ze 73 sledovaných chlapců a děvčat mohly zůstat doma, nebo se domů vrátit. Díky intenzivní podpoře by stát mohl ročně za pobyt dětí v ústavech či u pěstounů ušetřit stovky milionů korun.
Podle další analýzy iniciativy „8000 důvodů“ úřady výrazně víc odebírají děti z rodin v regionech s vysokým počtem lidí v exekuci a v bytové nouzi. V Ústeckém kraji se dostává do domovů a k pěstounům třikrát víc dětí než v kraji Zlínském. V Karlovarském kraji se přijímá do zařízení 13 dětí na 10 000 dětí, v Ústeckém 11 a v Moravskoslezském deset. V Jihomoravském kraji jsou to tři a ve Středočeském čtyři. Celorepublikový průměr je šest dětí na 10 000 chlapců a děvčat. Polovina dětí v dětských domovech pochází ze dvou desítek míst v Česku.
Nejvyšší soud už na začátku roku 2011 uvedl, že chudoba a špatné bydlení nemohou být hlavní důvod k umístění dítěte do ústavu. Odebrat dítě je možné až tehdy, pokud jiná opatření nevedla ke zlepšení podmínek.
Počet odebraných dětí z rodin v jednotlivých letech
Rok | Počet dětí |
| 2016 | 3841 |
| 2017 | 3766 |
| 2018 | 3666 |
| 2019 | 3579 |
| 2020 | 2903 |
| 2021 | 3081 |
| 2022 | 3395 |
| 2023 | 3484 |
| 2024 | 3341 |
Zdroj: ČTK a Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ilustrační foto: FREEPIK.com
