V zákonné úpravě výživného mezi manžely a v zákonné zásadě rovných práv a povinností v manželství se zrcadlí obecnější ústavní princip rovnosti mezi mužem a ženou, který civilní soudy musí důsledně ctít, uvedl Ústavní soud ve zprávě vydané k nálezu sp. zn. IV. ÚS 2691/24 týkajícímu se kauzy manželů s nadprůměrnými příjmy. Jak dále konstatoval, rozhodování o výživném mezi manžely vyžaduje komplexní posouzení, porovnání a vyhodnocení hmotné a kulturní úrovně obou manželů, která má být zásadně stejná. To platí i pro výživné mezi manželi s vysoce nadstandardními příjmy. Pokud civilní soudy této povinnosti nedostojí, poruší tím právo na rovnost manželů v manželství.
Vedlejší účastník, dnes již bývalý manžel stěžovatelky, má majetek v řádu stovek miliónů korun. V září 2017 stěžovatelka zažalovala vedlejšího účastníka a požadovala po něm, aby jí počínaje dnem podání žaloby platil měsíční výživné ve výši 835 tis. Kč. Stěžovatelka žalobní nárok opírala o § 697 občanského zákoníku (výživné mezi manžely). Podle něj mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.
Okresní soud žalobě částečně vyhověl. Uložil manželovi, aby stěžovatelce poskytl měsíční výživné: nejprve 200 tis. Kč (za část roku 2017), následně 250 tis. Kč (za rok 2018) a konečně 300 tis. Kč (od roku 2019 až do rozvodu manželství, tj. ke dni 24. 11. 2020). Protože v době vydání rozsudku se manželé již rozvedli, okresní soud současně určil, že celková dlužná část na výživném činí 10,5 mil. Kč. Manžel musel tuto částku zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 3,5 mil. Kč. Ve zbytku žalobu zamítl.
Proti rozsudku okresního soudu se odvolali oba (tehdy již bývalí) manželé. Zatímco odvolání stěžovatelky krajský soud nevyhověl, odvolání manžela ano. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že stěžovatelčinu žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil jí zaplatit na náhradě nákladů řízení necelých 4,5 mil. Kč.
Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn) stížnosti stěžovatelky vyhověl a rozsudek krajského soudu zrušil. Rozhodnutím bylo porušeno základní právo stěžovatelky na rovnost manželů v manželství podle článku 5 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Právní věty:
- Zákonný požadavek zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně života manželů (§ 697 občanského zákoníku) je projevem ústavního principu rovnosti mezi manžely (čl. 5 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod), resp. obecnějšího principu rovnosti mezi mužem a ženou (čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Civilní soudy musí tento princip důsledně dbát a promítnout jej do rozhodování o výživném mezi manžely.
- Rozhodování o výživném mezi manžely (§ 697 občanského zákoníku) je komplexním úkolem, který vyžaduje posouzení celkového životního standardu u obou manželů, jejich vzájemné porovnání a vyhodnocení. Zaměří-li civilní soud svoji jen na majetkovou situaci oprávněného manžela či manželky, je jeho rozhodnutí o výživném mezi manžely neúplné, a tedy nepřezkoumatelné.
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2691/24 je dostupný ZDE.
Zdroj: Ústavní soud
Ilustrační foto: FREEPIK.com
