Ústavní soud zveřejnil dne 14. května 2025 nález sp. zn. I. ÚS 612/25, podle něhož byla postupem Městského soudu v Brně spočívajícím v nakládání s trestním příkazem jako s pravomocným a vykonatelným navzdory tomu, že byl zrušen podáním odporu, porušena základní práva stěžovatele na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny.
Městské státní zastupitelství zahájilo trestní stíhání stěžovatele pro přečin výtržnictví. Do trestního řízení se připojili vedlejší účastník a vedlejší účastnice (Všeobecná zdravotní pojišťovna) jako poškození. Následně podalo státní zastupitelství na stěžovatele obžalobu. Městský soud vydal dne 29. října 2024 trestní příkaz, který poté doručoval všem stranám trestního řízení, kromě jiného i stěžovateli jako obviněnému, dále také jeho obhájci. Obhájci stěžovatele byl trestní příkaz doručen dne 12. listopadu 2024. Stěžovatele se nedařilo zastihnout a trestní příkaz mu byl úspěšně doručen až dne 13. ledna 2025. Proti trestnímu příkazu podal již dne 15. listopadu 2024 odpor obhájce stěžovatele prostřednictvím své datové schránky. Městský soud dne 7. ledna 2025 zaslal obhájci přípis, kterým mu sdělil, že odpor byl podán neoprávněnou osobou, obviněnému nebyl trestní příkaz dosud doručen. Obhájce se v reakci na to dne 20. ledna 2025 soudu dotázal, z jakého důvodu byl podaný odpor odmítnut, ačkoliv byl podán na základě plné moci od stěžovatele a jménem stěžovatele. Na to městský soud reagoval jen konstatováním, že trestní příkaz nabyl dne 22. ledna 2025 právní moci. Ze spisu dále plyne, že městský soud provedl další kroky směřující k výkonu trestního příkazu.
Stěžovatel podal prostřednictvím svého právního zástupce ústavní stížnost a též v ní napadá postup městského soudu spočívající v tom, že odepřel účinky odporu či že jeho odpor odmítl. Podle stěžovatele tím zasáhl do jeho ústavně zaručených práv, zejména porušil jeho právo na spravedlivý proces.
První senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Tomáš Langášek) ústavní stížnosti vyhověl a městskému soudu zakázal v tomto zásahu pokračovat. Postupem městského soudu spočívajícím v nakládání s trestním příkazem jako s pravomocným a vykonatelným navzdory tomu, že byl zrušen podáním odporu, byla porušena základní práva stěžovatele na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny.
Právní věta:
Na trestní příkaz je třeba nahlížet jako na výjimku z práva na veřejné projednání věci v trestním řízení, která může být uplatněna pouze za striktního dodržení zákonných podmínek. Ústavně konformnímu výkladu § 314g trestního řádu odpovídá, že odpor proti trestnímu příkazu může být účinně podán obviněným (ale také obhájcem za obviněného a jeho jménem) i před tím, než je obviněnému trestní příkaz formálně doručen.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 612/25 je dostupný ZDE.
Zdroj: Ústavní soud
Foto: redakce AD
Související články
- V novém kybernetickém zákonu chtějí sněmovní výbory posílit pravomoci vlády – Legislativa
- Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav takzvaného lex Ukrajina – Legislativa
- Zástupkyně ČAK Karolína Křešová informuje o činnosti AIJA v roce 2024 – Advokacie
- Soudcovská unie vyzvala prezidenta, aby vetoval platovou novelu – Svět práva
- Pojišťovny možná dostanou povinnost upozornit na vyplacení životní pojistky – Legislativa
- TI: ČR si pohoršila v žebříčku vnímané korupce, je šest bodů za průměrem EU – Svět práva