Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), Muzeum paměti XX. století a Platforma evropské paměti a svědomí vyzývají poslance a senátory k tomu, aby se propagace komunismu postihovala stejně jako v případě nacismu. ÚSTR to uvedl v tiskové zprávě. Mezi postihy podpory těchto totalitních ideologií 20. století je podle trojice institucí viditelná nerovnoměrnost. Vypořádání se s nacistickou minulostí a její propagací jsou plně funkční, což u komunismu neplatí, tvrdí.
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává širší novelu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, která dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Trojice institucí navrhuje, aby toho zákonodárci využili a změnu prosadili v této předloze v rámci paragrafu, podle kterého se postihuje založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
Zákoník aktuálně počítá s potrestáním toho, kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Instituce navrhují doplnit formulaci, že jde o založení, podporu či propagaci „nacistického, komunistického a jiného podobného hnutí“.
Podle historiků nejsou vypořádání s komunistickou minulostí a postihy jeho propagace plně funkční. „Obě totalitní ideologie 20. století, tedy nacismus a komunismus, způsobily děsivé následky – miliony obětí a strašlivé dopady do životů jednotlivců i sociálních skupin. Dopady obou totalitních režimů jsou jasně viditelné i v současnosti a, minimálně v případě komunismu, mají i výrazný vliv na budoucnost světa,“ stojí ve výzvě. Změna v trestním zákoníku by podle ní zajistila, že by byly trestní postihy podpory a propagace nacismu a komunismu postavené na stejnou úroveň.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
