Aktuální otázky rodinného práva ve Středočeském kraji, ale také nejčastější formy trestné činnosti páchané v rodinách nebo rodinná legislativa – tato a další témata byla součástí programu dalšího z pravidelných sympozií Stálé konference českého práva „Středočeští soudci o rodině“, které se konalo dne 3. dubna 2025 v zasedací místnosti Krajského úřadu Středočeského kraje. Jak už název akce napovídá, hlavními přenášejícími byli soudci Krajského soudu (KS) v Praze, nechyběli však ani (mimopražští) hosté – předseda senátu Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček, senátorka Daniela Kovářová a emeritní soudkyně Libuše Kantůrková.
Akci zahájil i moderoval zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček. Ten v úvodu krátce zmínil historii setkání. „Na počátku pořádání těchto seminářů jsme si řekli, že budeme vycházet z atraktivních celospolečenských témat, ale budeme přihlížet ke specifikům, kterou s sebou nese Středočeský kraj i středočeští soudci. V předchozích letech jsme se mimo jiné věnovali insolvenci, péči o nezletilé z pohledu soudní praxe, právním aspektům sousedských vztahů, aktuální agendě krajského soudu, letos jsme zvolili rodinu.“
„Řada lidí redukuje rodinné právo na problematiku dětí, ale zapomínají na rodiče a péči o ně, na problematiku výživného,“ řekl na úvod svého vystoupení „Aktuální otázky práva rodiny ve středočeské soudní praxi“ první ze soudců, předseda KS v Praze Jiří Grygar (na hlavním snímku výše). A dodal, že není tak důležitá statistika počtu sňatků, ale počet funkčních rodin. Jak je ale patrné z aktuální praxe soudů, pro partnery je evidentně snazší ze vztahu odejít, než jej zachovat. Hovořil také o problematice výživného a poukázal na to, že „čím jsou lidé inteligentnější a movitější, tím větší procesní naschvály si dělají“. To samozřejmě ovlivňuje i práci soudců. „Zájem dítěte není pro tyto lidi na prvním místě,“ konstatoval. Dále se věnoval střídavé péči a související judikatuře, osvojení či surogátnímu mateřství, které vyvolává mnoho etických otázek i zájem veřejnosti a médií. V závěru svého referátu zmínil vysoce aktuální téma „sněhových vloček“, dětí poznamenaných izolací za covidu i stávající situací v Evropě.
„Dnes už neplatí, že rodina je základ státu, rodina je orgán státu,“ reagoval na vystoupení Jiřího Grygara Karel Havlíček. „Rodiče se ve velkém rozcházejí, děti zůstávají kotvou, která tu rodinu drží. V lepším případě.“
„Rozmohl se nám takový nešvar – rodiče se nemohou dohodnout,“ zahájil svou přednášku „Řízení ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout“ Jiří Hanzal, předseda senátu KS v Praze. Poukázal na § 877 o. z. a probral některé oblasti, v nichž rodiče nejčastěji nebývají zajedno – jméno dítěte, místo docházky do škol(k)y, registrující lékař, trvalý pobyt, zájmová činnost, a v poslední době i změna pohlaví. Podle jeho názoru „rozhodování rodičů má zásadní vliv do sféry dítěte, proto by se k tomu mělo vyjádřit i dítě, s výjimkou výživného“.
Soudkyně Okresního soudu Praha – východ Zuzana Steinerová ve své přednášce „Odpovědnost účastníků a možnosti soudu“ přítomné seznámila s agendou, kterou aktuálně řeší. „Můj příspěvek je tom, jak vést rodiče, aby tato řízení prošla rychle, smírně a v nejlepším zájmu dětí. Je to nelehký úkol,“ řekla. A pokračovala: „Pokud rodiče nemají vnitřní motivaci, nelze věci, které soud navrhne, vymáhat. Ale i tak dostanou alespoň základní edukaci. Pokud by měli dostatek dobrých informací, mnozí rodiče by v některých případech byli schopni své chování upravit.“ Pomocí statistik a grafů pak přítomným dokumentovala práci soudů Středočeského kraje v posledních letech – počet opakovaných řízení, úpravy péče, pravomocně skončených věcí, rozhodování o typech péče… Zmínila také spolupráci se Servisem rodiny, W4W či pracovnicemi OSPODu, které si velmi cení.
Předseda odvolacího senátu KS v Praze Roman Lada hovořil na téma „Trestní právo a rodina, nejčastější formy trestné činnosti“. Jak hned na začátku řekl, mezi nejčastější formy trestné činnosti patří zanedbání povinné výživy, týrání svěřené osoby a domácí násilí. „Setkáváme se s tím, že k trestnému činu dochází přímo v rodině, ať už se to týká biologických rodičů, nebo nového partnera rodiče, který si na dítěti například ventiluje svou frustraci,“ uvedl a poukázal na to, že oběti často nahlásí skutek pozdě nebo s velkým časovým odstupem. A už v počáteční fázi není věc policejními orgány uchopena s takovou péčí, jaká je potřeba. Dotkl se také aktuálně projednávané legislativy. Své vystoupení zakončil smutným konstatováním, že „v poslední době hodně napadají případy zneužívání dětí“.
V další části programu vystoupili hosté. První z nich, předseda senátu Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček, si pro svůj příspěvek vybral „Judikaturu senátu 24 Cdo NS v oblasti rodinného práva“. „Domnívám se, že role státu by měla být při vstupování do rodinných poměrů minimální. Naší úlohou je být v této oblasti zdrženliví. Vlastní náplň rodičovství by měli nést rodiče sami. My musíme říct, kde je ostrá hranice, kterou rodiče nesmějí překračovat. A tou hranicí je nejlepší zájem dítěte,“ řekl mimo jiné. A dále se věnoval kauze týkající se rodičovské odpovědnosti u rodiče omezeného na svéprávnosti.
Daniela Kovářová, senátorka a prezidentka Unie rodinných advokátů, seznámila ve své prezentaci „Aktuální rodinné zákonodárství“ přítomné s prací Parlamentu a s tisky, které se rodinně-právní problematiky týkají a jsou aktuálně v Senátu k projednání. Přitom poukázala na novelu o. z. a tzv. rychlé rozvody, změnu pohlaví či věcný záměr zákona o náhradním mateřství, anebo na novelu zákona o veřejném ochránci práv, resp. dětském ombudsmanovi.
Posledním přednášejícím sympozia byla emeritní soudkyně a spoluzakladatelka Spolku rodinně-právních a opatrovnických soudců Libuše Kantůrková. Ta se zaměřila na spolupráci soudu s OSPODem, roli kolizního opatrovníka, uvedla příklady ze své vlastní bohaté praxe či využívání tzv. jiného soudního roku a pohovoru s dítětem.
V závěrečné diskusi se pak ještě hovořilo o problematice domácího násilí ve vztahu k SJM, vlivu insolvenčního řízení při stanovení výživného nebo o zrušení ústavních zařízení pro děti do 3 let a problémech, které jsou s tím spojeny, i o nárůstu psychiatrických problémů a sebepoškozování dětí a problematice dětských závislostí (především na digitálních technologiích).
Reakce AD
Foto: redakce AD
