Omezit byrokracii kvůli lepšímu využití potenciálu českého výzkumu a pomoci mladým vědcům má nový zákon, jehož vládní návrh sněmovna 15. dubna posunula do závěrečného kola schvalování. Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí má podle vlády také posílit etické zásady ve vědecké práci. Sněmovní výbor pro vědu doporučil upravit v předloze pravidla fungování Grantové a Technologické agentury.
Poslanec Pavel Svoboda navrhl navíc omezit počet členů předsednictva Technologické agentury z deseti na polovinu, aby její organizační uspořádání odpovídalo Grantové agentuře. Karel Rais požadoval, aby předsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí byl premiér nebo vicepremiér. Doporučoval rovněž podporu výzkumných institucí dotacemi na rok nahradit příspěvky na delší dobu a zachovat v zákoně výslovnou podporu specifického vysokoškolského výzkumu prováděného doktorandy. Šimon Heller navrhl k zákonu doplnit navýšení rodičovského příspěvku pro vícerčata, o níž se snaží opakovaně. Úpravu předložil navzdory kritice, že se jedná o věcně nesouvisející změnu.
Nový zákon, který by měl nahradit původní pravidla z roku 2002, má zjednodušit administraci výzkumných projektů, zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím a datům či zavést systém hodnocení účelové podpory a opatření k posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle ministra pro vědu Marka Ženíška se návrh týká více než 180 institucí včetně vysokých škol.
Součástí návrhu je podpora rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu, což zahrnuje zlepšení koordinace mezi ministerstvy a posílení role státních institucí jako poskytovatelů výzkumné podpory. Zákon má upravit podmínky pro přístup třetích zemí k výzkumným programům a podporuje transfer znalostí mezi institucemi a firmami, což by mělo přispět k inovativnosti a zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky. Norma, která má podle vlády posílit pozici ČR v evropském inovačním prostoru, má také usnadnit prodej licencí a poskytovateli dát vedle dotací možnost bezúročné půjčky.
Nová úprava zavádí pojem výzkumník v rané fázi kariéry, což umožní pro tyto pracovnice a pracovníky zavést speciální programy. Obecně bude podle ministra kladen důraz na transparentní podmínky rozvoje ve všech fázích vědecké kariéry. „Podpora rovných příležitostí, mobility a návratové politiky pomáhá udržet a rozvíjet kvalifikované odborníky, což přispívá k růstu vědecké komunity a rozvoji výzkumného sektoru,“ uvedl Ženíšek. Nově má proto zákon zavést například přenositelnost projektů nebo možnost jejich prodloužení.
Náklady na zavedení nové legislativy, zaměřené na administrativní zjednodušení a modernizaci informačních systémů, odhadují předkladatelé na 207 milionů korun v prvním roce a 228 milionů korun v dalších letech. Zahrnují jak počáteční investice, tak provozní výdaje. Po zavedení nového systému se očekává úspora 149 milionů korun ročně díky jeho efektivnějšímu fungování.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
