Rozhovor
V rámci soutěže Právník roku, jejíž letošní galavečer se konal v pátek 23. května, jsou oceňovány významné právnické osobnosti nejen v odborných kategoriích, ale i ve speciální, tzv. rytířské kategorii Pro bono, jejímž donátorem je od roku 2019 doyen české advokacie doktor Gerhardt Bubník. Ten – společně s místopředsedkyní České advokátní komory Monikou Novotnou – předal v brněnském hotelu International cenu sv. Yva a šek na 50 000 korun advokátovi Zdeňku Jouklovi. „To nejlepší na pomoci lidem v nouzi je fakt, že oni zjistí, že v tom nejsou sami. A to je pro ně – zvláště na začátku boje, který svádějí s různými problémy, ať už zdravotními či osobními – moc důležité,“ přiblížil vítěz kategorie Pro bono Zdeněk Joukl to, co jej nejvíce motivuje.
Magistr Zdeněk Joukl se charitě věnuje dlouhodobě. Bez nároku na odměnu od roku 2007 licituje dobročinné aukce uměleckých či sportovních artefaktů. Během pandemie onemocnění covid-19 stál za organizováním rozvozu téměř třiceti tisíc obědů zdarma osamělým brněnským seniorům a složkám Záchranného integrovaného systému. V posledních letech se zásadním způsobem podílí na úsilí zajistit adekvátní léčbu malým pacientům se vzácnými onemocněními – mimo jiné aktivně připravoval a organizoval finanční sbírku na potřebných 100 milionů pro Martínka Zatloukala s onemocněním spinální svalové atrofie. Jako právník se v zastoupení mnoha rodičů snaží vést i jednání s Ministerstvem zdravotnictví tak, aby posuzování problematiky závažných dětských onemocnění bylo jednotné, rychlé a život zachraňující a aby zoufalí rodiče nebyli odkázáni jen na solidaritu
a pomoc veřejnosti.
Úvodní slova děkovné řeči Zdeňka Joukla patřila Gerhardtu Bubníkovi. Přiznal, že je velmi poctěn, že může cenu převzít právě z rukou takové osobnosti, a popřál doktoru Bubníkovi vše nejlepší k blížícím se 90. narozeninám. Požádal ho také o asistenci při předání osobního daru, šeku na 50 000 korun, zástupkyni Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM Markétě Šenkýřové. Vedle moderátorů se bouřlivým potleskem ke gratulaci připojil a i toto gesto odměnil celý kongresový sál. „Děkuji porotě, že vymyslela takovou pěknou cenu, kterou lze vyhrát v poměrně mladém perspektivním věku,“ řekl v odlehčeném tónu Zdeněk Joukl. A pokračoval: „Přiznám se, že jsem měl připravený vážný proslov, ale protože je to tady celovečerně tak nějak veselé, vůbec by se sem nehodil. Takže ještě jednou děkuji svým spolupracovníkům, svým klientům a samozřejmě své rodině, která mě podporuje. A také všem, kteří dnes přišli a kteří pomáhají. To nejlepší na pomoci lidem v nouzi je fakt, že oni vlastně zjistí, že v tom nejsou sami. A to je pro ně moc důležité.“ Oznámil také, že i částku, kterou získal společně s cenou, věnuje na charitativní účely.
O svých aktivitách v oblasti pomoci potřebným, ale i tom, co ho k nim vedlo, se magistr Zdeněk Joukl zmínil v rozhovoru pro Advokátní deník.
Profese advokáta patří k tzv. pomáhajícím profesím. Chtěl jste vždy být advokátem, pane magistře? A proč?
V rodině jsme žádného advokáta neměli, nicméně prarodiče vždy hovořili s úctou o duchu a tradici první republiky, takže smysl pro spravedlnost mám hluboce zakořeněný, stejně jako jednoduché zásady, že dohody se mají dodržovat a podaná ruka je více než písemná smlouva. Měl jsem od malička tendence se zastávat slabších a ozvat se při každé nespravedlnosti, což mi dodnes zůstalo. Směřování do advokacie tak bylo s ohledem na humanitní zaměření logickým procesem. Nikdy jsem však nechtěl dělat trestní právo, nemohl bych se prát za klienty, kdybych věděl, že něco udělali.
Vedle své advokátní práce dlouhé roky hájíte zájmy zvlášť zranitelných osob – kupříkladu dětských pacientů se vzácnými onemocněními, např. Oliho či Martínka. Věnujete se i charitativní činnosti – zmiňme například akce „obědy pro seniory“, finanční sbírky pro matky-samoživitelky, charitativní dražby ve prospěch různých institucí…
Jsem zvyklý dělat věci naplno a pomáhat, ta dobročinnost neuvěřitelně nabíjí v každodenní rutině. Ještě při studiu na univerzitě jsem začal pracovat jako licitátor v rámci dobrovolných veřejných dražeb, a od toho byl jen kousek k dražbám charitativním, které dělám vždy bez nároku na jakýkoli honorář. Za těch skoro 20 let už je jich skoro padesát s výtěžkem přes deset milionů korun. Obědy zdarma v rámci covidu byla neuvěřitelná akce v Brně, kdy se zdarma rozvezlo a rozdalo takřka 30 000 tisíc obědů seniorům a složkám IZS – přední restaurace vařily pouze za nákladové ceny z poskytnutých darů od mých klientů. Těch 70 tisíc korun, co zbylo, jsme následně taky rozdali. Co se týká dětských pacientů, tak v těch dvou uvedených případech byla na počátku pouze beznaděj a v případě Martínka i šťastný začátek nového života. Vnímání podpory obyčejných lidí a reakce občanské společnosti byla naprosto neuvěřitelná a dovolím si ji přirovnat k euforii při vítězství na mistrovství světa v hokeji v loňském roce.
Nyní jste byl za své aktivity odměněn cenou sv. Yva. Byť jistě všechny tyto aktivity a pomoc pro bono neděláte pro podobná ocenění, jak si ho ceníte, stane se pro Vás i motivací do budoucna? Máte v tomto ohledu před sebou nějaké konkrétní projekty?
Jak uvedeno, aktivity dělám pro radost a pro změnu a pro naději, kterou těm lidem v nouzi či nemoci přinášejí. Nikdy jsem žádnou cenu od nikoho nedostal a ani takto neuvažoval. O to více vnímám cenu sv. Yva jako obrovskou poctu – i s ohledem na jejího patrona, pana doktora Bubníka, kterého považuji za vskutku renesanční osobnost. Za oceněním se skrývá
i podpora rodiny a práce mých kolegů, kteří mi v kanceláři pomáhají, abych měl „volnější ruce“.
Současným rozběhnutým projektem je to, abychom dosáhli systémové změny ve zdravotnictví v péči o děti se vzácnými onemocněními. Dlouhodobě se snažím o maximální přínos v rámci utváření občanské společnosti a zlepšení mediálního obrazu advokátů. Další projekty i pomoc potřebným přicházejí vždy postupně a náhodně, určitě se nehodlám nudit, na doktora Bubníka mám ještě 45 let k dobru😊.
Pokud to není netaktní – s Vaší cenou je spojena finanční bonifikace 50 tisíc korun, už víte, jak s nimi naložíte?
Šek na finanční částku si určitě, stejně jako moji předchůdci, nenechám a peníze věnuji potřebnějším. Chtěl bych, aby pomoc byla co největší.
Děkujeme za rozhovor!
Po absolvování sedmiletého gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově vystudoval Zdeněk Joukl magisterský obor právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1999–2004), působil i v akademickém senátu fakulty. Následně pracoval jako koncipient ve dvou brněnských advokátních kancelářích a 1. 1. 2014 (zároveň s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku) založil vlastní advokátní kancelář.
V rámci své praxe a činnosti pro bono již realizoval:
Martínek Zatloukal – Mgr. Joukl poskytl nejen právní, ale i mediální zastoupení v rámci příběhu, kterým žila téměř celá republika. Do sbírky se zapojil již v jejím průběhu, a to jak zmíněnou právní radou, tak sdílením zkušeností získaných v rámci předchozích projektů a jejich prezentace veřejnosti, a to s vědomím toho, že se taková potřeba jiného dětského pacienta může opakovat. Cílem bylo ukázat, že i v případě naprosté beznaděje se vždy může – za obrovské podpory občanské společnosti – najít řešení. Podstatná část přebytku financí je nyní postupně transparentně rozdělována bez jakýchkoli dalších výdajů či odměn.
Širším smyslem konání bylo v rámci jednání na Ministerstvu zdravotnictví rozpoutat veřejnou debatu a otevřít toto společenské téma tak, aby existovala politická podpora pro pojišťovny a bylo vynakládáno více peněz na dětské pacienty. A dále sjednocování pohledu a posuzování problematiky závažných dětských onemocnění a s tím související soudní judikatury.
Obědy pro seniory – v rámci raných fází pandemie onemocnění covid-19 zůstala spousta seniorů v podstatě ze dne na den odkázána na sebe. Zdeněk Joukl oslovil své klienty, zda by nebylo možné připravit pro ně nějaké obědy. S realizací se začalo v podstatě okamžitě, ve stejný den. Výsledkem práce dobrovolníků bylo cca 24 000 obědů pro brněnské seniory a navíc ještě více než 4 000 obědů pro složky zdejší IZS, všechny zdarma, které byly rozvezeny bez nároku na odměnu.
Oliverek Kovalský – s ním je spojena jedna z prvních velkých sbírek, kdy pojišťovny odmítly uhradit náklady na léčbu dětí s onemocněním SMA (spinální svalová atrofie). Následně byly vypsány veřejné sbírky a díky mediálnímu zájmu nakonec pojišťovny léčbu přislíbily zaplatit.
Charitativní licitační činnost – s licitováním (většinou) uměleckých předmětů či sportovních artefaktů zdarma (bez nároku na honorář či odměnu), jejichž výtěžek je věnován na dobročinné účely, započal Mgr. Joukl již v roce 2007. Od té doby takto odlicitoval již více než 40 dobročinných aukcí, přičemž od roku 2014 pořadatelé vždy, když ho představují, uvádějí, že je advokát.
Bytová problematika – tato činnost sice není zcela bezplatná, nicméně Mgr. Jouklovi se v rámci usilovné aktivitě v rámci celé ČR (na počátku v součinnosti s JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou) podařilo rozptýlit strach, který zde panoval ohledně převodu bytů – obce nechtěly převádět byty postavené se státní dotací do vlastnictví bytových družstev či nájemců po 20 letech bezúplatně z důvodu možné odpovědnosti a trestněprávního postihu. V rámci bezplatného poradenství pro spolek „Spravedlnost pro bytová družstva“ se povedlo (za předchozí vlády), po předchozích jednáních, dosáhnout společného stanoviska tří ministerstev, které mnohým obcím (nejen zastoupeným Mgr. Jouklem) posloužilo jako vodítko, a občané (často až po 20 letech strávených v důchodovém věku) získali svoje byty za původních podmínek (bezplatně či za přiměřené doplatky) a nikoli za tržní ceny.
Podpora rodin s dětmi (zejména samoživitelek) a podpora seniorů – zahrnuje především poskytování základního právního poradenství v rámci „volného“ času. Mediálně známý je příběh téměř 90letého Dr. Bílka, kterého podnikavý mladík připravil o pozemek. Mgr. Jouklovi se zdařilo pozemek vysoudit zpět ještě za života klienta.
Součástí jeho aktivit je i přednášková činnost pro obce, podnikatele, seniory (v rámci univerzity třetího věku pořádané MU v Brně) a studenty (v rámci seminářů konaných na PF MU).
S partnerkou Janou má dvě děti – syna Filipa a dceru Viky.
Redakce AD
Foto: Petr Gebauer a Václav Šálek/ČTK
